Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 4128/2019Usnesení NS ze dne 27.02.2020

HeslaPřerušení řízení
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.4128.2019.1
Dotčené předpisy

§ 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

§ 263 odst. 1 IZ.

§ 265 IZ.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 4128/2019-248

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně JUDr. Jiřiny Lužové, se sídlem v Praze 1, Dušní 866/22, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyně dlužníka ERB bank, a. s., v likvidaci, identifikační číslo osoby 28428943, zastoupené Mgr. Ivanem Brambaškim, advokátem, se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1079/3, PSČ 110 00, proti žalovanému UNEXIM, s. r. o., se sídlem v Praze 3, Husitská 107/3, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27066321, zastoupenému Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem, se sídlem v Praze, Opletalova 1525/39, PSČ 110 00, o zaplacení částky 36 784 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 560/2018, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. července 2019, č. j. 15 Co 216/2019-205, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 3. srpna 2018 se žalobkyně (JUDr. Jiřina Lužová, jako insolvenční správkyně dlužníka ERB bank, a. s., v likvidaci) domáhá po žalovaném (UNEXIM, s. r. o.) zaplacení částky 36 784 000 Kč se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, představujícího dlužníkem uhrazené zálohy na kupní cenu dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 14. září 2015 (dále jen „smlouva o smlouvě budoucí“), která zanikla k 30. červnu 2016 a která je navíc absolutně neplatná.

Usnesením ze dne 12. dubna 2019, č. j. 19 C 560/2018-194, soud prvního stupně přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 19 C 79/2017.

Soud prvního stupně, vycházeje z § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), uzavřel, že přerušení řízení je v zájmu hospodárnosti řízení, když mezi totožnými účastníky (v opačném postavení) probíhá u Okresního soudu v Karlových Varech spor o nahrazení projevu vůle směřujícího k uzavření kupní smlouvy podle smlouvy o smlouvě budoucí, jehož výsledek bude mít zásadní význam pro rozhodnutí v dané věci.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nepřerušuje.

Odvolací soud shrnul, že:

1/ Usnesením ze dne 19. března 2018, č. j. KSBR 33 INS 19795/2017-A-22, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka, prohlásil konkurs na jeho majetek a insolvenční správkyní ustanovil žalobkyni.

2/ Usnesením ze dne 5. října 2018, č. j. 19 C 79/2017-149, Okresní soud v Karlových Varech rozhodl o pokračování v řízení vedeném pod sp. zn. 19 C 79/2017, s tím, že pokračování řízení, přerušeného v důsledku konkursu dlužníka, navrhla insolvenční správkyně.

3/ Usnesením ze dne 18. prosince 2018, č. j. 25 Co 306/2018-167, Krajský soud v Plzni změnil usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. října 2018 tak, že se v řízení nepokračuje.

Odvolací soud - cituje § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., § 263 odst. 1, § 265 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) - dovodil, že platnost smlouvy o smlouvě budoucí či včasnost uplatnění nároku na uzavření kupní smlouvy sice bude posuzovat Okresní soud v Karlových Varech, vyřešení této otázky v tamním řízení však nelze v nejbližší době očekávat. Dále uvedl, že soud prvního stupně je oprávněn vyřešit si předběžnou otázku sám, a proto ani zásada hospodárnosti řízení nemůže odůvodnit přerušení řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení procesní otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla řešena. Jde o otázku, zda platnost smlouvy o smlouvě budoucí či včasnost uplatnění nároku na uzavření kupní smlouvy dle smlouvy o smlouvě budoucí může posoudit soud prvního stupně v řízení o zaplacení částky z bezdůvodného obohacení jako předběžnou otázku. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Dovolatel namítá, že v projednávané věci nemůže soud prvního stupně řešit (jako předběžnou otázku) platnost smlouvy o smlouvě budoucí a včasnost uplatnění nároku na uzavření kupní smlouvy, když k rozhodnutí o této otázce je místně příslušný pouze Okresní soud v Karlových Varech. Uvádí, že jde „o případ výlučné místní příslušnosti dle § 88 písm. b/ o. s. ř., neboť se řízení týká práva k nemovité věci a nemovitá věc je v obvodu Okresního soudu v Karlových Varech“. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1207/2005 (jde o usnesení ze dne 15. února 2007), sp. zn. 22 Cdo 5502/2015 (jde o usnesení ze dne 26. ledna 2016, uveřejněné pod číslem 15/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a sp. zn. 26 Cdo 1366/2001 (jde o usnesení ze dne 29. ledna 2003), která jsou - stejně jako další níže zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu - dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Dovolatel míní, že v dané věci jsou splněna všechna kritéria pro přerušení řízení a nebude-li řízení přerušeno, může nastat situace, kdy uvedená předběžná otázka bude posouzena prvoinstatnčními soudy odlišně. Rozdílným řešením stejné předběžné otázky dvěma soudy dochází k oslabování důvěry veřejnosti v soudní moc. K tomu dovolatel odkazuje na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2014, sp. zn. 93 Co 419/2014, a uzavírá, že postupem odvolacího soudu je porušena nejen zásada hospodárnosti řízení, ale i zásada spravedlnosti.

Žalobkyně ve vyjádření považuje rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhuje dovolání odmítnout. Podle žalobkyně byla dovolatelem nastolená otázka Nejvyšším soudem již řešena a v dané věci nejde o práva k nemovité věci ve smyslu § 88 písm. b/ o. s. ř.

Nejvyšší soud dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.

Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěrech, podle nichž:

1/ Smyslem ustanovení § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží. Srov. např. důvody rozsudku ze dne 17. července 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014, uveřejněného pod číslem 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 107/2014“), včetně odkazu na rozsudek ze dne 24. února 2011, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2011, pod číslem 169.

2/ Využití institutu přerušení řízení lze chápat jako krok, jenž zřejmě povede k oddálení kýženého výsledku řízení (ve sporu se nepokračuje), leč je žádoucí se zřetelem k předmětu jiného (nejen) soudního řízení, jež je důvodem přerušení řízení. To se projevuje i v textu příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Tak v návěští odstavce 2 v § 109 o. s. ř. se možnost soudu přerušit řízení podmiňuje tím, že soud „neučiní jiná vhodná opatření“ a následně se pak podle § 111 odst. 2 věty první o. s. ř. pro případ, že řízení je přerušeno podle § 109 o. s. ř., vyžaduje, aby soud činil „všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá“. Viz R 107/2014, včetně odkazu na důvody usnesení ze dne 27. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 40/2013.

3/ Ustanovení § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o přerušení řízení podle citovaného ustanovení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti. Viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. 22 Cdo 572/2014, ze dne 24. února 2015, sp. zn. 22 Cdo 1868/2014, a ze dne 26. ledna 2016, sp. zn. 29 Cdo 5393/2015.

Nejvyšší soud úvahu odvolacího soudu o tom, že v dané věci je hospodárné a vhodné pokračovat v řízení, nepřiměřenou neshledal. Je tomu tak především proto, že řízení, do jehož skončení má být řízení v dané věci přerušeno, v současné době neprobíhá (bylo pravomocně přerušeno).

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2020

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru