Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 3641/2019Usnesení NS ze dne 29.04.2020

HeslaPřípustnost dovolání
Poplatky soudní
Zastavení řízení
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.3641.2019.1
Dotčené předpisy

§ 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb. ve znění od 30.09.2017

§ 237 o. s. ř.

§ 243c odst. 1,2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 3641/2019-195

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce P. Z., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ondřejem Soukupem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Revoluční 551/6, PSČ 400 01, proti žalované PettriS s. r. o., se sídlem v Ústí nad Labem, Klíše, Masarykova 111/190, PSČ 400 01, identifikační číslo osoby 61 32 94 36, zastoupené Mgr. Andreou Málkovou, advokátkou, se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště 96/6, PSČ 400 01, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 158/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. dubna 2019, č. j. 95 Co 65/2019-142, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 22. května 2018, č. j. 34 C 158/2014-99, ve znění usnesení ze dne 27. června 2018, č. j. 34 C 158/2014-105, zamítl žalobu, kterou se žalobce (P. Z.) domáhal vůči žalované (PettriS s. r. o.) určení, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. XY, jehož součástí je budova č. p. XY, pozemku p. č. XY, vše v katastrálním území a obci XY, a to pro neplatnost kupní smlouvy ze dne 7. září 2004, uzavřené mezi Mgr. Anitou Balcarovou, správkyní konkursní podstaty úpadce P. Z. a žalovanou (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II.).

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že „žalobci nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání žaloby na určení vlastnického práva ve vztahu k majetku, jenž předtím správce konkursní podstaty zpeněžil, z důvodu, že smlouva, kterou ke zpeněžení došlo, je absolutně neplatným právním úkonem“. Přitom poukázal na závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 31. července 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2002 (jde o rozsudek uveřejněný pod číslem 19/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v rozsudku ze dne 25. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 1194/2005 (jde o rozsudek uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2007, pod číslem 160), a v usnesení ze dne 15. dubna 2009, sp. zn. 29 Cdo 597/2009).

Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání (podáním ze dne 9. července 2018, doručeným soudu prvního stupně téhož dne).

Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. července 2018, č. j. 34 C 158/2014-117, vyzval žalobce, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 5.000,- Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení; žalobci bylo usnesení doručeno 25. července 2018.

Podáním ze dne 8. srpna 2018 (č. l. 120) žalobce požádal o osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku ze dne 22. května 2018.

Usnesením ze dne 18. října 2018, č. j. 34 C 158/2014-123, doručeným žalobci 24. října 2018, Okresní soud v Ústí nad Labem nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku; následným usnesením ze dne 4. prosince 2018, č. j. 34 C 158/2014-127, které bylo žalobci doručeno dne 8. prosince 2018, opakovaně vyzval žalobce, aby zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 5.000,- Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

V obou výzvách k zaplacení soudního poplatku Okresní soud v Ústí nad Labem žalobce řádně poučil o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, jakož i o tom, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Jelikož žalobce soudní poplatek za odvolání nezaplatil, Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. ledna 2019, č. j. 34 C 158/2014-130, řízení o odvolání žalobce proti rozsudku ze dne 22. května 2018 zastavil (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. září 2017).

Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobce usnesením ze dne 17. dubna 2019, č. j. 95 Co 65/2019-142, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (ze dne 2. ledna 2019).

Odvolací soud zdůraznil, že žalobci vznikla poplatková povinnost ke dni zahájení odvolacího řízení (9. července 2018). Výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání byla žalobci doručena 8. prosince 2018; posledním dnem pro zaplacení soudního poplatku byl 27. prosinec 2018. Jelikož žalobce soudní poplatek za odvolání v určené lhůtě nezaplatil, soud prvního stupně správně řízení o jeho odvolání zastavil. Ke skutečnosti, že žalobce následně zaplatil soudní poplatek za odvolání (dne 25. února 2019), odvolací soud nepřihlížel.

Přitom k nutnosti aplikace zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. září 2007 poukázal na právní závěry formulované Nejvyšším soudem v usneseních ze dne 28. srpna 2018, sp. zn. 22 Cdo 2827/2018, a ze dne 28. listopadu 2018, sp. zn. 33 Cdo 3550/2018.

Dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a podle něhož v poměrech dané věci bylo nezbytné posuzovat splnění poplatkové povinnosti žalobce podle zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. září 2017), plně respektuje (ustálenou) judikaturu Nejvyššího soudu.

K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2018, sp. zn. 22 Cdo 2827/2017, ze dne 27. listopadu 2018, sp. zn. 22 Cdo 1693/2018, ze dne 19. prosince 2018, sen. zn. 29 ICdo 158/2018, ze dne 20. února 2019, sp. zn. 32 Cdo 4481/2018, ze dne 7. března 2019, sp. zn. 26 Cdo 4200/2018, a ze dne 31. července 2019, sen. zn. 29 ICdo 156/2018, uveřejněné pod číslem 30/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 14. května 2019, sp. zn. II. ÚS 900/19 a ze dne 14. června 2019, sp. zn. IV. ÚS 1050/19.

O tom, že dovolateli soud prvního stupně poskytl řádné poučení podle ustanovení § 9 zákona o soudních poplatcích, a že dovolatel zaplatil soudní poplatek z odvolání opožděně, následkem čehož bylo odvolací řízení zastaveno, nemá pochybnosti ani Nejvyšší soud.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 4. 2020

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru