Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 3514/2019Usnesení NS ze dne 23.10.2019

HeslaPřípustnost dovolání
Žaloba pro zmatečnost
Směnečný a šekový platební rozkaz
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.3514.2019.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 3514/2019-85

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce bellum iustum s. r. o., se sídlem v Praze 8, Kyselova 1185/2, PSČ 182 00, identifikační číslo osoby 04578988, proti žalovanému J. Č., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Alžbětou Řeháčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Táborská 619/46, PSČ 140 00, o zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 213/2018, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2019, č. j. 12 Cmo 92/2019-46, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 18. prosince 2018, č. j. 47 Cm 213/2018-7, jímž Krajský soud v Praze odmítl jako opožděné námitky žalovaného podané proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 15. listopadu 2018, č. j. 47 Cm 213/2018-3.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4.

Podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

Otázkou přípustnosti dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil (popřípadě změnil) usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jako opožděné, se Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2437/2013, uveřejněném pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Přitom uzavřel, že proti takovému rozhodnutí není dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. [ve znění účinném do 31. prosince 2013; nyní jde o ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.] objektivně přípustné, když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.

Konečně není pochyb ani o tom, že (objektivní) nepřípustnost dovolání v dané věci plyne i z ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když v poměrech dané věci dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, jímž soud prvního stupně rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč. Srov. v této souvislosti též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 3619/2013, a ze dne 29. března 2017, sp. zn. 29 Cdo 381/2017.

Na uvedeném závěru (od něhož Nejvyšší soud nevidí důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci) přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 10. 2019

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru