Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 3403/2013Rozsudek NS ze dne 28.11.2013

HeslaSměnky
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.3403.2013.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. ve znění do 31.12.2000

§ 101 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2000

§ 243b odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2000

§ 243...

více

přidejte vlastní popisek

29 Cdo 3403/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce STRODEN MANAGEMENT LIMITED, se sídlem Parou, 1A, P.C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, zastoupeného JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, proti žalovaným 1) J. S., původně zastoupenému JUDr. Janem Vokálem, advokátem, se sídlem v Brně, Bratislavská 12, PSČ 602 00 a 2) H. S., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 5 Cm 207/99, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. prosince 2001, č. j. 4 Cmo 565/2001-77, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. prosince 2001, č. j. 4 Cmo 565/2001-77, se ve vztahu k prvnímu žalovanému zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 13. prosince 2001, č. j. 4 Cmo 565/2001-77, potvrdil rozsudek ze dne 20. října 1999, č. j. 5 Cm 207/99-30, kterým Krajský obchodní soud v Brně ponechal v celém rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. července 1999, č. j. 5 Sm 363/99-16, jímž uložil žalovaným, aby původní žalobkyni Agrobance Praha, a. s. v likvidaci zaplatili společně a nerozdílně částku 5,000.000,- Kč s 6% úrokem od 28. prosince 1998 do zaplacení, směnečnou odměnu 16.666,60 Kč a náklady řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, odkazujíce co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíce existenci dovolacího důvodu podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. že v řízení došlo k vadám uvedeným v ustanovení § 237 o. s. ř., a požadujíce, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.

O dovolání druhé žalované Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem ze dne 1. července 2004, sp. zn. 29 Odo 1033/2003, tak, že rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu k dalšímu řízení. S odkazem na ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) a § 101 odst. 2 o. s. ř. uzavřel, že v projednávané věci žalovaní v době jednání odvolacího soudu nebyli zastoupeni, přičemž odvolací soud o této skutečnosti věděl a věděl rovněž to, že se žalovaní nemohou pro pracovní neschopnost jednání zúčastnit. Povinností odvolacího soudu proto bylo jednání odročit, popřípadě, trvala-li pracovní neschopnost delší dobu, ustanovit žalovaným opatrovníka. Neučinil-li tak, odňal žalovaným možnost jednat před soudem.

Jelikož Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. února 2003, č. j. 24 K 120/2002-109, prohlásil konkurs na majetek prvního žalovaného, bylo dovolací řízení ve vztahu k tomuto žalovanému přerušeno [§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání]. Usnesením ze dne 22. listopadu 2012, č. j. 24 K 120/2002-442, Krajský soud v Brně zrušil konkurs na majetek prvního žalovaného po splnění rozvrhového usnesení; účinky prohlášení konkursu uvedené v ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) ZKV tak zanikly a v dovolacím řízení bylo možno pokračovat.

Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000). O takový případ jde i v projednávané věci.

Vzhledem k tomu, že dne 14. května 2004 převedla původní žalobkyně – Agrobanka Praha, a. s. v likvidaci – směnku, o jejímž zaplacení bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, na společnost STRODEN MANAGEMENT LIMITED, jednal Nejvyšší soud nadále jako se žalobcem s označenou společností.

Dovolání prvního žalovaného je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.

Nejvyšší soud již ve shora zmíněném rozsudku sp. zn. 29 Odo 1033/2003 vysvětlil, že odnětím možnosti jednat před soudem § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli také při rozhodování.

Podle ustanovení § 101 odst. 2 o. s. ř. soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům.

V projednávané věci první žalovaný v době jednání odvolacího soudu zastoupen nebyl a odvolací soud o této skutečnosti věděl (což vyplývá ze spisu i z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu); věděl rovněž, že se první žalovaný nemůže pro pracovní neschopnost jednání zúčastnit. Povinností odvolacího soudu proto bylo − vzhledem k žádosti prvního žalovaného − jednání odročit; neučinil-li tak, odňal prvnímu žalovanému možnost jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř.

Nejvyšší soud proto rozsudek odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 1 části věty za středníkem a odst. 2 věty první o. s. ř. ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. listopadu 2013

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru