Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 3219/2013Usnesení NS ze dne 19.12.2013

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.3219.2013.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 3219/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce T. M., zastoupeného JUDr. Michalem Filoušem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Koželužská 5, PSČ 779 00, proti žalovaným 1) Ing. B. J., a 2) Ing. M. J., oběma zastoupeným Mgr. Michalem Zahnášem, advokátem, se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 645/2, PSČ 779 00, o zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp. zn. 19 Cm 187/2010, o dovolání žalovaných proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 2013, č. j. 8 Cmo 333/2012-177, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.954,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozsudkem ze dne 20. června 2012, č. j. 19 Cm 187/2010-139, uložil žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně 150.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci k odvolání obou žalovaných potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež Nejvyšší soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle § 238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle § 237 o. s. ř., neboť dovoláním otevřená námitka neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, na jejímž základě měl žalobce nabýt žalobou uplatněnou pohledávku, pro rozpor s ustanovením § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dovolatelům (jakožto dlužníkům) nepřísluší (srov. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nehledě k uvedenému dovolatelé přehlížejí, že pouhá absence znaleckého posudku vypracovaného ke stanovení výše úplaty za převáděnou pohledávku postupní smlouvu neplatnou nečiní (srov. závěry formulované v rozsudku velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, uveřejněného pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Námitkou, podle níž soudy „dospěly na základě provedených důkazů k nesprávným závěrům o skutkovém stavu“, pak dovolatelé neuplatňují přípustný dovolací důvod (srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. ledna 2013) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 19. prosince 2013

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru