Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 2870/2018Usnesení NS ze dne 17.03.2020

HeslaSměnky
Umoření listin
Zastavení řízení
Návrh na zahájení řízení
Lhůty
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.2870.2018.1
Dotčené předpisy

§ 313 odst. 2 předpisu č. 292/2013 Sb.

§ 313 odst. 3 předpisu č. 292/2013 Sb.

§ 185m o. s. ř.

§ 185r odst. 2 o. s. ř.

§ 307 předpisu č. 292/2013 Sb.

Podána ústavní stížnost

III. ÚS 1558/20


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 2870/2018-75

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatele V. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, PSČ 702 00, za účasti společnosti D., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a S. Q., narozené XY, bytem XY, o umoření směnky, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 34 U 1/2017, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2018, č. j. 10 Co 754/2017-51, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě k odvolání navrhovatele (V. V.) usnesením ze dne 28. února 2018, č. j. 10 Co 754/2017-51, potvrdil usnesení ze dne 12. září 2017, č. j. 34 U 1/2017-40, jímž Okresní soud ve Vsetíně zastavil řízení o umoření směnky vystavené společností D. dne 20. března 2014 na částku 1.000.000 Kč, splatné dne 25. dubna 2014, avalované S. Q. (dále jen „směnka“).

Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) vyšel z toho, že:

1) Navrhovatel podal dne 18. ledna 2017 návrh na umoření směnky, v němž požadoval, aby soud vydal usnesení obsahující výzvu podle ustanovení § 307 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a aby následně (po uplynutí lhůty uvedené v tomto usnesení) svým usnesením podle ustanovení § 313 odst. 2 z. ř. s. prohlásil směnku za umořenou.

2) Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 31. května 2017, č. j. 34 U 1/2017-37, které nabylo právní moci dne 12. června 2017, vyzval toho, kdo má originál směnky, aby se přihlásil do dvou měsíců od vydání tohoto usnesení u zdejšího soudu a podle možností předložil uvedenou listinu, nebo aby podal proti návrhu v téže lhůtě námitky. Dále výrok usnesení obsahoval poučení, podle něhož uplyne-li lhůta dvou měsíců a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu, který je třeba podat do jednoho měsíce od uplynutí lhůty, listinu za umořenou; jinak řízení zastaví.

Za stavu, kdy usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. května 2017 (vydané dle ustanovení § 307 odst. 1 a 2 z. ř. s.) bylo vyvěšeno na úřední desku soudu dne 2. června 2017 a sňato dne 2. srpna 2017, začala jednoměsíční lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky běžet od 3. srpna 2017. Jelikož další návrh na umoření směnky podán nebyl, soud prvního stupně správně řízení zastavil (§ 313 odst. 3 z. ř. s.).

Konečně odvolací soud shledal neopodstatněnou i výhradu navrhovatele, podle níž postačovalo, že další návrh na umoření směnky byl učiněn již v rámci „samotného“ návrhu, na jehož základě bylo řízení zahájeno; potud akcentoval, že „je naprosto zřejmé, že se musí jednat o tzv. další návrh podaný až po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty“.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k řešení otázky dosud v rozhodování Nejvyššího soudu nezodpovězené, a to, zda lze podat současně s návrhem na zahájení řízení o umoření listiny podle ustanovení § 305 odst. 1 z. ř. s. (i) návrh podle ustanovení § 313 odst. 2 z. ř. s.

Podstatou posuzované věci – pokračuje dovolatel – je zjednodušený formalistický postup soudů nižších stupňů při rozhodování o tom, zda byl či nebyl ve lhůtě jednoho měsíce po uplynutí dvouměsíční lhůty od vydání usnesení soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 307 odst. 2 z. ř. s. podán návrh na umoření listiny. Zdůrazňuje, že tento návrh (rozuměj druhý návrh) podal „fakticky i věcně již v úvodním návrhu ze dne 18. ledna 2017“.

Za stavu, kdy soudy obou stupňů tento výslovný projev vůle navrhovatele ignorovaly, porušily práva navrhovatele na ochranu majetku a na spravedlivé projednání věci, zaručená články 11 odst. 1 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Proto navrhovatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání navrhovatele, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s níže uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 28. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 571/2015, uveřejněném pod číslem 98/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož se z ustanovení § 185m o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2013) podává, že „soud – je-li listinou navrženou k umoření směnka (popř. šek) – v ediktu (usnesení) stanoví k podání přihlášky umořované listiny nebo námitek proti umoření lhůtu dvou měsíců, běžící ode dne splatnosti směnky (šeku), popř. jestliže již splatnost nastala, ode dne vyvěšení ediktu (usnesení) na úřední desce soudu (§ 185m odst. 3 a 4 o. s. ř.). Teprve po uplynutí této lhůty může soud (nebyly-li žádné přihlášky či námitky podány, nebo je soud neshledal důvodnými) vydat na základě dalšího návrhu navrhovatele (učiněného podle § 185r odst. 2 o. s. ř. nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 185m odst. 2 nebo 3 o. s. ř.) usnesení, kterým prohlásí listinu za umořenou (§ 185r odst. 1 o. s. ř.). Právě ve vymezení časového rámce, v němž lze (po vydání ediktu) podat další návrh na umoření a následně rozhodnout o umoření listiny, přitom spočívá smysl a význam lhůty stanovené v ediktu (usnesení) vydaném podle § 185m odst. 2 o. s. ř.“

V usnesení ze dne 29. května 2019 sp. zn. 29 Cdo 2843/2017, Nejvyšší soud dodal, že výše zmíněný závěr ohledně lhůty k podání dalšího návrhu na umoření směnky, formulovaný při výkladu ustanovení § 185m a § 185r o. s. ř., se uplatní i pro posouzení lhůty k podání takového návrhu určené ustanovením § 313 odst. 3 z. ř. s., a to s odůvodněním, podle něhož:

„Již z důvodové zprávy k zákonu o zvláštních řízeních soudních (k § 300 až § 312) totiž jednoznačně vyplývá, že tato ustanovení upravují řízení o umoření listin; toto řízení je bez věcných změn převzato z občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (§ 185i až § 185s). Řízení o umoření listin bylo pouze legislativně technicky upraveno po systematické stránce, která lépe vystihuje průběh řízení a z hlediska aplikační praxe je přehlednější.

K závěru, podle něhož lze další návrh na umoření směnky podat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v ustanovení 307 odst. 2 z. ř. s. (viz § 313 odst. 3 z. ř. s.) se přitom hlásí i právní teorie.

K tomu srov. např.:

1) Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 602, podle něhož pokud navrhovatel další návrh na umoření listiny nepodá do jednoho měsíce od uplynutí lhůty stanovené k podání přihlášek nebo námitek, soud řízení zastaví, což ale může učinit jen tehdy, jestliže byl o tomto následku navrhovatel poučen v ediktu (usnesení dle § 307 odst. 1 z. ř. s.). Lhůta jednoho měsíce je procesní lhůtou, proto je prominutí zmeškání této lhůty za podmínek stanovených v § 58 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 2 z. ř. s. přípustné.

2) Macková, A., Muzikář, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, str. 522, podle něhož je lhůta pro podání tohoto dalšího návrhu stanovena na jeden měsíc a počíná se uplynutím lhůty pro podání námitek nebo přihlášek stanovených v ustanoveních § 307 odst. 1 až 4 z. ř. s. Jde o zákonem stanovenou procesní lhůtu (§ 55 o. s. ř.). Je povinností soudu při vydání ediktu poučit navrhovatele na nutnost podání dalšího návrhu, lhůtu pro jeho podání a na důsledky zmeškání lhůty. Nedojde-li k prominutí jejího zmeškání, má její uplynutí za následek ztrátu práva na pokračování v řízení a soud usnesením řízení o umoření listiny zastaví.

3) Lavický P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, str. 578, podle něhož nepodá-li navrhovatel ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí lhůty k podání přihlášky nebo námitek nový návrh na umoření listiny již jednou navržené k umoření, soud řízení v případě, že navrhovatele o tomto následku nepodání opakovaného návrhu na umoření listiny řádně poučí v ediktu, zastaví.

Přitom opačný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky lhůtou „pořádkovou“, odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 3 z. ř. s. (ve spojení s výše zmíněnou důvodovou zprávou k tomuto zákonu). Navíc jeho akceptace by ve svých důsledcích znamenala, že navrhovatel by mohl další návrh na umoření směnky podat např. i v rámci odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení (v době do právní moci takového usnesení), což by vedlo k nepřiměřené nejistotě ostatních účastníků řízení o umoření směnky“.

Jelikož na výše uvedených závěrech nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit, i pro poměry dané věci platí, že absence dalšího (nového) návrhu na umoření směnky, podaného v období do jednoho měsíce po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání přihlášky nebo námitek, je důvodem pro zastavení řízení (§ 313 odst. 3 z. ř. s.).

Přitom argumentace dovolatele, podle níž další (druhý) návrh na umoření směnky může být obsažen (in eventum) již v (prvním) návrhu (podaném podle ustanovení § 307 odst. 1 a 2 z. ř. s.), zjevně odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 2 a 3 z. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele Nejvyšší soud odmítl a ostatním účastníkům řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 3. 2020

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru