Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 2844/2012Usnesení NS ze dne 28.05.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.2844.2012.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 5 o. s. ř.

§ 218 písm. c) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 2844/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Šuka v právní věci společnosti 1. jihočeská zemědělská a. s., se sídlem ve Svébozích 49, PSČ 374 01, identifikační číslo osoby 25162012, o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. B 831, o dovolání Ing. Z. Z., Ing. J. V. a V. Š. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2007, č. j. 7 Cmo 479/2006-709, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl pro opožděnost odvolání společnosti 1. jihočeská zemědělská a. s., jednající členy představenstva Ing. Z. Z., Ing. J. V. a V. Š., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. června 2005, č. j. F 5615/2003/B 831-481.

Ing. Z. Z., Ing. J. V. a V. Š. napadli rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíce jeho přípustnost o ustanovení § 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňujíce dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíce, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Zkoumání, zda dovolání je – objektivně – přípustné podle uvedených ustanovení, však předchází – ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4, § 240 odst. 1 a § 218 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. - posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. K podání dovolání je totiž oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srov. např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, jakož i mnohá další rozhodnutí Nejvyššího soudu).

V daném případě dovolatelé nejsou subjektivně legitimováni k podání dovolání, neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o odvolání společnosti, nikoliv dovolatelů jakožto fyzických osob. Jeho zrušení by se tudíž v jejich právních poměrech nemohlo projevit.

Nadto, dovolání není ani objektivně přípustné, neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé, a proto podle § 237 o. s. ř. přípustné být nemůže, ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. pak nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II., bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. května 2013

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru