Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 2593/2000Usnesení NS ze dne 19.09.2001

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2001:29.CDO.2593.2000.1

přidejte vlastní popisek

29 Cdo 2593/2000

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně P.T., spol. s r. o., proti žalovanému M.V., o zaplacení částky 305.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 16 C 156/96, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. prosince 1999, čj. 15 Co 906/99-107, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. prosince 1999, čj. 15 Co 906/99-107, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Odvolací soud odmítl jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 30.6.1999, čj. 16 C 156/96-75, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 305.000,- Kč s příslušenstvím. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně byl doručen právnímu zástupci žalobkyně dne 2.8.1999 postupem podle ustanovení § 47 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když 29. a 30.7.1999 byly učiněny dva marné pokusy o doručení zásilky do vlastních rukou právního zástupce žalobkyně a posledně uvedeného dne byla zásilka uložena na poště. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání pak uplynula dnem 17.8.1999 a odvolání podané k poštovní přepravě dne 18.7.1999, aniž bylo současně požádáno o prominutí zmeškání lhůty, je třeba posoudit jako opožděné.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně zastoupena advokátem včas dovolání s tím, že odvoláním napadený rozsudek nebyl řádně doručen v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 o. s. ř., neboť v době doručování písemnosti se adresát nezdržoval v místě bydliště. V době doručování napadeného rozsudku byl právní zástupce žalobkyně na dovolené ve Š., kde byl do 1.8.1999 na pobytovém zájezdu a pak ještě dva dny cestoval vlastním vozem zpět. Rozsudek si vyzvedl na poště dne 5.8.1999 a odvolání podal k poštovní přepravě dne 18.8.1999. Z výše uvedeného vyplývá, že patnáctidenní lhůta k podání odvolání začala běžet až od převzetí zásilky. Odvolání bylo tedy podáno včas. Přípustnost dovolání opírá dovolatelka o ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř., případně též o ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. a uplatňuje dovolací důvody dle ustanovení § 241 odst. 3 písm. b), c) a d) o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému, navrhuje dovolatelka, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté hlavy první bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Pokud jde o dovolatelkou uplatňovaný dovolací důvod dle § 241 odst. 3 písm. a) o. s. ř. - že řízení je postiženo vadou dle § 237 odst. 1 o. s. ř. (tzv. “zmatečností”), přičemž se dovolává vady vymezené pod písmenem f) cit. ustanovení, tedy toho, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, tento důvod v projednávané věci naplněn není. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. f) o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Postupem soudu v průběhu řízení v uvedeném smyslu tedy není hodnotící úsudek odvolacího soudu ohledně včasnosti odvolání (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 1997, sp. zn. 2 Cdon 887/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1998, pod číslem 42).

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. a je i důvodné.

Po obsahové stránce (co do nesouhlasu se závěrem, že odvolání bylo podáno opožděně), jsou dovolací námitky podřaditelné především dovolacímu důvodu podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle obsahu spisu byl první pokus o doručení rozsudku soudu prvního stupně zástupci žalobkyně učiněn 29.7.1999 a po výzvě byl bezvýsledně opakován dne 30.7.1999, kdy byla písemnost (s účinky doručení dnem 2.8.1999) uložena na poště; zástupce žalobkyně písemnost posléze převzal osobně dne 5.8.1999 (jak je patrné i z dokladů pošty na čl. 100 -103).

K prokázání důvodů dovolání nabídla žalobkyně dovolacímu soudu k důkazu potvrzení cestovní kanceláře S.T. ze dne 15.3.2000.

Důkaz touto listinou provedl Okresní soud v Bruntále dne 28.8.2001. Z potvrzení cestovní kanceláře dovolací soud zjistil, že zástupce žalobkyně se ve dnech 16.7.1999 až 1.8.1999 zúčastnil zájezdu pořádaného výše uvedenou kanceláří. Námitka žalovaného, že na listině je nečitelný podpis a není zde uvedeno jméno a funkce osoby, která toto potvrzení vystavila, pravost a správnost údajů v listině obsažených nezpochybňuje. Totéž platí i připomínce žalovaného, že potvrzovaná délka pobytu je kratší než je obvyklé.

Podmínkou, bez které závěr o náhradním doručení písemnosti určené do vlastních rukou neobstojí, je, že adresát písemnosti (který nebyl zastižen) se v době doručování v místě doručení zdržuje (srov. § 47 odst. 2, větu první, o. s. ř.). Obsah cit. listiny ovšem dokládá, že zástupce žalobkyně se v době rozhodné pro doručení (při prvním pokusu o doručení dne 29. 7. 1999) v místě doručení nezdržoval. Převzal-li poté písemnost na poště 5.8.1999, je dovolání podané poštovní přepravě dne 18.8.1999 z hlediska běhu odvolací lhůty (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) včasné a dovolací důvod dle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. byl uplatněn právem. Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1, 2 a 5 o. s. ř.).

Právním názorem dovolacího soudu o včasnosti odvolání je odvolací soud vázán (§ 243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1, věta třetí, o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. září 2001

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru