Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 2217/2000Usnesení NS ze dne 18.10.2001

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2001:29.CDO.2217.2000.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 1 písm. c) písm. odst. 1 c) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 2217/2000-101

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce S., spol. s r. o., proti žalovanému V. K., o zaplacení 617.794,- Kč, k dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. ledna 2000, čj. 28 Co 589/97-74, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 1. 2000, čj. 28 Co 589/97-74, potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 5. 1997, čj. 5 C 12/97-35 a změnil jej jen ve výroku o nákladech řízení, které stanovil částkou 45.322,- Kč. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem byla dne 12. 8. 1992 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo dokončení výstavby rodinného domu. Odvolací soud dospěl v souladu se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně k závěru, že žalobce svůj závazek ze smlouvy o dílo ze dne 12. 8. 1992 provést práce na dokončení stavby rodinného domu vůči žalovanému splnil, čímž mu vzniklo právo na zaplacení ceny díla.

Dne 1. 12. 1995 sepsaly strany dohodu o stanovení smluvní ceny za dokončení stavby, podle níž po odečtu záloh a při poskytnutí slevy za nedodržení termínu dokončení díla představuje výsledná cena částku 617.794,- Kč. Dne 5. 1. 1996 uznal žalovaný tuto pohledávku žalobce v písemné formě, čímž byla ve smyslu § 323 obch. zák. založena vyvratitelná právní domněnka o existenci uznávaného závazku.

Jelikož se žalovanému nepodařilo v průběhu řízení vyvrátit existenci tohoto závazku, posoudil odvolací soud žalobu jako důvodnou v plném rozsahu a rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Včas podaným dovoláním napadl žalovaný výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu. Žalovaný ve svém dovolání (ve znění doplňku ze dne 24. 7. 2000) uvedl, že dovolání je přípustné podle ust. § 237 odst. 1 písm. f) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť Krajský soud v Brně vynesl rozsudek, aniž by umožnil žalovanému osobně jednat před soudem, přestože byl právním zástupcem žalovaného upozorněn na to, že účasti žalovaného brání mimořádná událost při cestě k soudu (porucha vozidla a následná nevolnost účastníka). Tím bylo zabráněno tomu, aby se soud dozvěděl, že práce fakturované žalobcem nebyly v rozhodujícím rozsahu provedeny a naopak byly fakturovány práce, které realizoval jiný subjekt.

Rozhodnutí odvolacího soudu proto podle žalovaného vychází ze zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a současně spočívá na nesprávném posouzení věci. Dovolatel proto navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek Vrchního soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žalovaný současně navrhnul, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud nejprve konstatoval, že dovolání žalovaného bylo podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2001, proto se podle části dvanácté hlavy I., bod 17. zák. č. 30/2000 Sb. dovolání projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000.

Dovolatel uplatňuje přípustnost dovolání podle ust. § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., když podle něj odvolací soud vynesl rozsudek, aniž by mu umožnil osobně jednat před soudem, přestože byl právním zástupcem žalovaného upozorněn, že žalovanému brání účasti na jednání náhlá mimořádná událost (porucha na vozidle).

Podle ust. § 237 odst. 1 písm. f) je dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Tento důvod přípustnosti dovolání je dán tehdy, je-li postupem soudu, který je v rozporu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, zabráněno účastníku řízení uplatňovat procesní práva, která mu přísluší, např. účastnit se jednání, činit návrhy nebo projednal-li soud věc v nepřítomnosti účastníka v rozporu s ust. § 101 odst. 2 o.s.ř. apod.

V dané věci odvolací soud rozhodl po jednání, na kterém žalovaný nebyl osobně přítomen. V samotné skutečnosti, že odvolací soud odvolání žalovaného projednal a ve věci rozhodl v jeho nepřítomnosti, však nelze spatřovat dovolací důvod podle § 237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., neboť žalovaný nebyl svou neúčastí na svých procesních právech nijak zkrácen.

Jestliže je totiž účastník řízení zastoupen advokátem s plnou procesní mocí (§ 25 o.s.ř.), jeho procesní práva a povinnosti přísluší vykonávat v řízení jeho zástupci. Jak vyplývá z obsahu spisu (č.l. 23), byl žalovaný na základě procesní plné moci ze dne 7. 4. 1997 v řízení řádně zastoupen advokátem JUDr. F. L. Za těchto okolností nebyl soud povinen nařízené jednání odročit, když ostatně ani zástupce žalovaného o odročení jednání nepožádal a souhlasil s projednáním podaného odvolání bez osobní přítomnosti žalovaného.

Vzhledem k tomu, že dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá jiný důvod přípustnosti dovolání, směřuje dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud proto podle § 242 odst. 3 a § 243b odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl, aniž by se – vzhledem k nepřípustnosti dovolání - mohl zabývat věcnými námitkami žalovaného uplatněnými v dovolání.

O odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí podle ust. § 243 o.s.ř. dovolací soud nerozhodoval, neboť pro to neshledal důvod.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první (per analogiam) o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebyla náhrada těchto nákladů přiznána, neboť žalovaný procesně zavinil odmítnutí dovolání a žalobci podle spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 18. října 2001

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru