Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 195/2009Usnesení NS ze dne 24.11.2009

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.195.2009.1

přidejte vlastní popisek

29 Cdo 195/2009

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce Ing. P. V., jako správce konkursní podstaty úpadce V. Š., zastoupeného JUDr. V. P., advokátkou, proti žalované P. s., s. r. o., zastoupené JUDr. J. M., advokátem, o zaplacení částky 70.707,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 15 C 56/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. září 2008, č. j. 21 Co 359/2008-61, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 6.104,70 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalované změnil rozsudek ze dne 28. dubna 2008, č. j. 15 C 56/2008-38, jímž Okresní soud v Nymburce uložil žalované zaplatit žalobci částku 70.707,- Kč s příslušenstvím, tak, že žalobu zamítl.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, domáhaje se jeho zrušení.

Žalovaná považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu ve věci samé upravuje ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., s tím, že podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod číslem 9, jakož i usnesení ze dne 11. května 2004, sp. zn. 29 Odo 209/2003, uveřejněné v témže časopise č. 6, ročník 2004, pod číslem 116, jež obstálo u v ústavní rovině, když Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 1. srpna 2005, sp. zn. I. ÚS 626/03, odmítl).

V daném případě dovolání směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnuto o souhrnném nároku na zaplacení částky 70.707,- Kč, který však sestává ze dvou samostatných nároků s odlišným skutkovým základem, a to nároku na zaplacení ceny opravy vozíku zn. B. podle vyúčtování ze dne 5. prosince 2006 ve výši 39.746,- Kč a ceny opravy vozíku zn. Y. podle vyúčtování ze dne 20. prosince 2006 ve výši 37.961,- Kč. Žádný z uplatněných samostatných nároků tak nedosahuje částky 50.000,- Kč podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; o tom, že jde o věc obchodní (předmětem řízení jsou nároky vzniklé ze závazkových vztahů mezi podnikateli – V. Š. a žalovanou - při jejich podnikatelské činnosti), přitom nejsou žádné pochybnosti.

Přípustnost dovolání pak není způsobilé založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (k tomu srov. např. obdobně rozhodnutí uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalobci vznikla povinnost hradit žalované její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobci sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., která podle ustanovení § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 činí 4.830,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a celkem s připočtením náhrady za 19% daň z přidané hodnoty činí 6.104,70 Kč.

Rozhodné znění občanského soudního řádu se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 24. listopadu 2009

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru