Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 1522/2013Usnesení NS ze dne 26.06.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1522.2013.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 5 o. s. ř.

§ 218 písm. c) o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 2705/13 ze dne 23.10.2013 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Vlasta Formánková


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 1522/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Renegade North LLC, se sídlem 3500 South Dupont Highway, Dover, Delaware 19901, Spojené státy americké, zastoupeného Mgr. Martinem Běhounkem, advokátem, se sídlem v Praze, Přívozní 1054/2, PSČ 170 00, proti žalované J. Š., zastoupené Mgr. Alexandrou Juráčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Markétská 1/28, PSČ 169 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 545/2010, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 2012, č. j. 12 Cmo 290/2012-82, ve znění usnesení ze dne 11. ledna 2013, č. j. 12 Cmo 290/2012-94, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. prosince 2012, č. j. 12 Cmo 290/2012-82, ve znění usnesení ze dne 11. ledna 2013, č. j. 12 Cmo 290/2012-94, s odkazem na ustanovení § 202 odst. 2 a § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl odvolání žalované proti rozsudku ze dne 27. září 2011, č. j. 49 Cm 545/2010-15, jímž Krajský soud v Praze ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 14. ledna 2011, č. j. 49 Cm 545/2010-4, kterým žalované uložil zaplatit žalobci částku 6.550,- Kč s 6% úrokem od 1. května 2009 do zaplacení, směnečnou odměnu 22,- Kč a náklady řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, namítajíc, že odvolací soud „neměl zasílat odvolání žalované k vyjádření žalobci, když ve věci rozhodl dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. a neměl přiznat žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení“.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání žalované Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že závěr, podle něhož proti výroku usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání (lhostejno, z jakých příčin), není dovolání přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu, formuloval a odůvodnil již v usnesení ze dne 3. října 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2002, pod číslem 196. O tom, že dovolání není přípustné ani proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, rovněž pochyb není (viz např. usnesení ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. června 2013

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru