Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 1442/2011Usnesení NS ze dne 29.04.2013

HeslaDružstvo
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.1442.2011.1
Dotčené předpisy

§ 230 obch. zák.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 2466/13 ze dne 15.10.2013 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Kateřina Šimáčková


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 1442/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatele I. M zastoupeného JUDr. Ladislavem Piterkou, advokátem, se sídlem v Ostravě – Vítkovicích, Ruská 2887/101, PSČ 703 00, za účasti 1/ Bytového družstva Alberta Kučery 10, se sídlem v Ostravě – Hrabůvce, Alberta Kučery 1200/10, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 25909762, zastoupeného Mgr. Jiřím Hartmannem, advokátem, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 9, PSČ 702 00, a 2/ B. M., o určení členství v družstvu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 Cm 53/2004, o dovolání Bytového družstva Alberta Kučery 10 a navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. 5 Cmo 185/2009-403, takto:

I. Dovolání se odmítají.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit Bytovému družstvu Alberta Kučery 10 na náhradě nákladů dovolacího řízení 968,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání všech účastníků zastavil řízení o odvolání B. M. (první výrok), změnil usnesení ze dne 7. května 2008, č. j. 6 Cm 53/2004-186, jímž Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na určení, že navrhovatel je členem Bytového družstva A. K. 10 (dále jen „družstvo“), tak, že návrhu vyhověl (druhý výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).

Navrhovatel podal proti prvnímu a třetímu výroku rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. b/ a c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.

Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, § 240 odst. 1 a § 218 písm. b/ o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.

Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2004, pod číslem 158).

Brojí-li navrhovatel i proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu, napadá výrok, jímž odvolací soud nerozhodl o jeho právech a povinnostech; dovolání tudíž není v tomto rozsahu subjektivně přípustné.

Dovolání proti třetímu výroku napadeného rozhodnutí o nákladech řízení není objektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti druhému výroku rozhodnutí odvolacího soudu podalo dovolání družstvo, majíc za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení a navrhujíc, aby je Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání družstva proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jež je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že dovoláním zpochybněné závěry odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou, od níž se Nejvyšší soud nehodlá odchýlit ani v projednávané věci.

Závěr, podle něhož projeví-li členové družstva ve stanovách vůli založit družstvo jako bytové (např. tím, že výslovně do stanov uvedou, že družstvo zakládají za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů), a vyjádří-li tak vůli, aby družstvo bylo vázáno i úpravou vztahující se pouze na bytová družstva, je nutno takové družstvo považovat za bytové i v době, kdy nezajišťuje (např. proto, že k tomu dosud nevlastní potřebnou nemovitost) fakticky bytové potřeby svých členů, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil např. v rozsudku ze dne 30. června 2010, sp. zn. 29 Cdo 2004/2009, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2011, pod číslem 39. V tomto rozhodnutí také vysvětlil, že za taková je třeba považovat i družstva, která založili nájemníci bytů nacházejících se v domech ve vlastnictví obce za účelem zakoupení těchto domů, a to i po dobu, kdy bytové potřeby svých členů fakticky nezajišťují (typicky proto, že dosud nenabyla vlastnické právo k domu s byty).

Již v rozsudku ze dne 4. května 1999, sp. zn. 32 Cdo 197/99, uveřejněném pod číslem 15/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak Nejvyšší soud uzavřel, že bytová družstva nemohou jakkoli omezovat či vylučovat převod práv a povinností svých členů na jiné osoby, a to ani stanovami.

Zabývat se dovoláním družstva meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele i družstva byla odmítnuta, navrhovatel se k dovolání družstva nevyjádřil a družstvu, jež podalo k dovolání navrhovatele vyjádření, vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. února 2012 (dále jen „vyhláška“). Podle ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 vyhlášky činí sazba odměny 1.000,- Kč. Takto určená sazba se podle § 18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 500,- Kč, jelikož zástupce družstva učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 168,- Kč podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal družstvu k tíži navrhovatele celkem 968,- Kč.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, článku II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. dubna 2013

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru