Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 1111/2010Usnesení NS ze dne 21.07.2010

HeslaInsolvence
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.1111.2010.1
Dotčené předpisy

§ 109 IZ.

§ 245 IZ.

§ 246 IZ.

§ 107a o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 1111/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce BRVOS Bruntál s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Bruntále, třída Práce 1445/42, PSČ 792 01 identifikační číslo 25858581, zastoupeného Mgr. Ondřejem Bendou, advokátem, se sídlem v Ostravě - Slezské Ostravě, Občanská 18, PSČ 710 00, proti žalovanému Společenství pro dům č. p. 831/832 Čs. Armády, se sídlem v Bruntále, Čs. Armády 832/9, PSČ 792 01 identifikační číslo 26858401, o zaplacení částky 3.453,50 Kč s příslušenstvím, o procesním nástupnictví na straně žalobce, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 12 C 24/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. prosince 2009,č. j. 8 Co 377/2009-152, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. prosince 2009, č. j. 8 Co 377/2009-152, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 20. února 2009, č. j. 12 C 24/2007-122, ve znění opravného usnesení ze dne 22. dubna 2009, č. j. 12 C 24/2007-142, Okresní soud v Bruntále k návrhu žalobce připustil - odkazuje na ustanovení § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále též jen „o. s. ř.“) - aby namísto žalobce do řízení vstoupila společnost VaK Bruntál a. s. (dále též jen „společnost V“).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě ve výroku označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že tento žalobcův návrh zamítl.

Odvolací soud vyšel mimo jiné z toho, že:

1/ Na základě vyhlášky Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. srpna 2008, sp. zn. KSOS 31 INS 3370/2008, nastaly uvedeného dne účinky zahájení insolvenčního řízení ve vztahu ke společnosti V.

2/ Usnesením ze dne 20. února 2009, č. j. KSOS 31 INS 3370/2008-A-50, které nabylo právní moci 28. srpna 2009, Krajský soud v Ostravě insolvenční návrh směřující vůči společnosti V zamítl.

3/ Žalobce (jako postupitel) uzavřel se společností V (jako postupníkem) dne 27. listopadu 2008 smlouvu o postoupení pohledávek (dále též jen „postupní smlouva“), jejímž předmětem byla i pohledávka, která je předmětem tohoto sporu. Za postupníka tuto smlouvu podepsali Ing. Š. K. (předseda představenstva) a Bc. S. N. (člen představenstva).

4/ Návrh žalobce na vstup společnosti V do řízení namísto žalobce, datovaný 28. listopadu 2008, došel soudu prvního stupně 7. ledna 2009 a jeho součástí je i souhlas společnosti V se svým vstupem do řízení, podepsaný týmiž osobami, které za postupníka podepsaly postupní smlouvu.

Na tomto základě odvolací soud - poukazuje na ustanovení § 245 odst. 1 a § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) - uvedl, že „prohlášením konkursu“ přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou uvedené společnosti na insolvenčního správce. Jestliže tedy za společnost V jednaly při uzavření postupní smlouvy a při udělení souhlasu se vstupem do řízení jiné osoby než insolvenční správce, šlo o úkony učiněné osobami, které k tomu nebyly oprávněny a nebyly tak splněny podmínky pro vyhovění návrhu dle § 107 odst. 2 o. s. ř.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (odstavec 3) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Konkrétně dovolatel namítá, že odvolací soud své rozhodnutí mylně buduje na závěru, že na majetek společnosti V byl prohlášen konkurs, což se nestalo. Stejně tak nebylo insolvenčním soudem až do zamítnutí insolvenčního návrhu přijato žádné rozhodnutí, na jehož základě by působnost nakládat s majetkovou podstatu přešla na předběžného správce.

Se zahájením insolvenčního řízení pak zákon nespojuje přechod oprávnění nakládat s majetkem osoby, vůči níž směřuje insolvenční návrh, na insolvenčního správce.

Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. července 2009) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dovolání v této věci je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a je i důvodné, a to již v rovině právního posouzení věci.

Zjištění, z nichž vyšel - jak popsáno výše - odvolací soud, neodůvodňují závěr o aplikaci § 245 a § 246 insolvenčního zákona na daný případ. Účinky popsané v označených ustanoveních nastávají (v intencích § 244 insolvenčního zákona) až na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Jak je ovšem zjevné i ze zjištění odvolacího soudu, v insolvenční věci společnosti V usnesení o prohlášení konkursu vydáno nebylo, stejně jako nebylo vydáno ani jiné rozhodnutí, jež by v době do pravomocného zamítnutí insolvenčního návrhu přeneslo právo nakládat s majetkem společnosti V na insolvenčního správce nebo předběžného insolvenčního správce.

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, popsané v ustanovení § 109 a násl. insolvenčního zákona, omezení, z nichž by bylo možné usuzovat, že statutární orgán společnosti V nebyl oprávněn v rozhodné době za tuto právnickou osobu uzavřít postupní smlouvu a udělit souhlas se vstupem společnosti V do řízení namísto žalobce, nekladou.

Jinak řečeno, na základě těch skutečností, jež použil jako východisko pro svou právní argumentaci, odvolací soud závěry, jež zformuloval v rovině právní, přijmout nemohl a dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl zjevně uplatněn právem.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. července 2010

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru