Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Nd 83/2020Usnesení NS ze dne 04.03.2020

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:28.ND.83.2020.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

28 Nd 83/2020-19

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v exekuční věci oprávněné: T-Mobile Czech Republic, a. s., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo osoby: 64949681, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému: D. F., narozen XY, posledně bytem XY, pro vymožení částky 2.964,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 3344/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 3344/2019, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň-město, se sídlem v Plzni, Palackého náměstí 28, požádal dne 4. 12. 2019 Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 2.964,- Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro Východočeskou oblast, ze dne 17. 9. 2019, č. j.

ČTÚ-19 942/2019-636/VIII vyř. VaN.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. 1. 2020, č. j. 65 EXE 3344/2019-15, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění rozhodnutí po citaci ustanovení § 11 odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „exekuční řád“), uvedl, že povinný je slovenský státní příslušník a na území České republiky nikdy neměl ve smyslu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, povolen žádný druh pobytu pro cizince. Naposledy měl od 28. 11. 2019 do 29. 11. 2019 nahlášenou ubytovací adresu na ubytovně XY, na adrese XY. Současné místo pobytu povinného není známé a na území České republiky nebyl zjištěn ani žádný majetek povinného.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 exekučního řádu. Z ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (zmíněné usnesení, jakož i další níže uvedené rozhodnutí, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz), vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.

Jelikož v předložené exekuční věci podmínky pro určení místně příslušného soudu povinného podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu (prozatím) chybějí, Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Obvodní soud pro Prahu 5, u kterého byl návrh na vydání pověření a nařízení exekuce podán.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 3. 2020

JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru