Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Nd 345/2020Usnesení NS ze dne 15.09.2020

HeslaPřikázání věci (delegace)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:28.ND.345.2020.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

28 Nd 345/2020-202

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobců a) I. D., narozené dne XY, bytem v XY, a b) L. N., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, IČO 00025429, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 75/2018, o náhradu škody a nemajetkové újmy, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 75/2018, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kroměříži či jinému soudu ve Zlínském kraji.

Odůvodnění:

Žalobci se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Přerově dne 9. 12. 2015, domáhají po žalované písemné omluvy, náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši 2.000.000 Kč, jež jim měla vzniknout v důsledku neposkytování právní ochrany jejich právům ze strany orgánů činných v trestním řízení a podpory jejich nečinnosti žalovanou, jak má vyplývat ze stanovisek žalované č. j. MSP-38/2015-ODSK-ODSK/5 a č. j. MSP-48/2015-ODSK-ODSK/4.

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 15. 3. 2016, č. j. 10 C 392/2015-27, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I.) a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako místně příslušnému soudu (výrok II.); toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobců potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 30. 5. 2016, č. j. 69 Co 169/2016-47. Dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě

- pobočky v Olomouci ze dne 30. 5. 2016, č. j. 69 Co 169/2016-47, Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 1136/2017-91.

Podáními ze dne 16. 4. 2019 a ze dne 17. 4. 2019, oběma doručenými Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 24. 4. 2019, žalobci mimo jiné navrhli, aby daná věc byla z důvodu vhodnosti přikázána „do dosažitelného místa bydliště žalobců“ (nacházejícího se v okrese XY ve XY kraji), což odůvodnili jejich nepříznivým zdravotním stavem a tíživými majetkovými poměry, jenž jim neumožňují se do XY dostavit a účastnit se řízení. Žalobci v návrhu rovněž uvedli, že žalobkyně a) trpí aktivní formou Crohnovy choroby, podstupuje „několik operací ročně“ a trpí psychickými obtížemi, a že žalobce b) trpí „celou řadou zdravotních postižení“, jediným jeho příjmem je invalidní důchod, že 4. 1. 2018 byl brutálně napaden, přičemž hlavním následkem napadení jsou „výpadky motoriky“ (převážně pravé nohy) způsobující jeho nekontrolovatelné pády na zem, jež ho ohrožují při cestování v hromadných dopravních prostředcích. V přílohách k předmětnému podání pak žalobci dále tvrdí, že žalobkyně a) trpí „nesnesitelnými neurologickými bolestmi“, je invalidní ve III. stupni, 2-3 dny v každém týdnu je v péči lékařů, špatně se vyjadřuje a její sociální a majetkové poměry jsou nepříznivé, přestože vlastní automobily bez větší hodnoty, které jsou její jedinou zdravotní pomůckou a z nichž jedno je upraveno pro potřeby delších cest. Z obsahu spisu, zejména pak z obsahu listin doložených žalobci přitom vyplývá pouze to, že žalobkyně a) je v psychoterapeutické péči, léčí se na psychiatrii, že trpí Crohnovou chorobou a je invalidní a že žalobce b) je léčen u většího množství lékařů - specialistů, trpí poruchami motoriky, je omezen v pohybu, není zřejmá medicínská příčina jeho nekontrolovatelných pádů na zem a je invalidní ve II. stupni.

Vzhledem k tomu, že žalobci ve svém návrhu neuvedli konkrétní soud, k němuž by věc měla být z důvodu vhodnosti přikázána, dovodil Nejvyšší soud z obsahu jejich podání, že takovým soudem mínili Okresní soud v Kroměříži, případně jiný okresní soud ve Zlínském kraji.

Žalovaná podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 13. 7. 2020 vyjádřila nesouhlas s návrhem žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti, neboť by takovým postupem došlo k odnětí věci zákonnému soudci a k porušení jejích základních procesních práv; míní, že potíže, které žalobci popisují, by nad to znesnadňovaly jejich přepravu k jakémukoliv soudu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Nd 138/2018).

Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, ročník 2001, část I., pod pořadovým číslem 172, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Obecně platí, že takové situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013). Ani zhoršený zdravotní stav účastníka řízení není sám o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nemůže-li se účastník pro svůj nepříznivý zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu podle § 122 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd 35/2004, ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, ze dne 18. 2. 2014, sp. zn. 22 Nd 23/2014, či ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 25 Nd 349/2014).

Pro danou věc to znamená, že nepříznivý zdravotní stav ani sociální situace žalobců nelze samy o sobě považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Současně z návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyplývají žádné další okolnosti, které by mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto návrhu žalobců na přikázání věci Okresnímu soudu Kroměříži či jinému okresnímu soudu ve Zlínském kraji dle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 23 Nd 74/2019, ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Nd 392/2019, či ze dne 28. 1. 2020, sp. zn. 28 Nd 15/2020).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 9. 2020

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru