Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 5605/2017Usnesení NS ze dne 07.03.2018

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.5605.2017.1
Dotčené předpisy

§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

§ 152 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 5605/2017-99

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause a ve věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, proti žalovaným 1) R. D., P., a 2) J. D., P. zastoupené JUDr. Radimem Dvorským, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, o zaplacení 31 267 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 102/2016, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2017, č. j. 91 Co 187/2017-77, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil mezitímní rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo ve výroku I. rozhodnuto, že žaloba je co do základu důvodná a současně bylo ve výroku II. prvostupňového rozsudku vysloveno, že o výši nároku a nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017, v textu i jen – „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání přitom, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o. s. ř.), neboť je neshledal přípustným.

Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v § 238a o. s. ř.) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v § 237 o. s. ř. Ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ovšem dovolání, jehož přípustnost je hodnocena dle § 237 o. s. ř., není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.

Podle § 152 odst. 2 o. s. ř. rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.

V dané věci napadají žalovaní dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen mezitímní rozsudek soudu prvního stupně, jímž, aniž šlo o vztah ze spotřebitelských smluv či vztah pracovněprávní, bylo rozhodnuto o základu nároku na peněžité plnění ve výši 31 267 Kč s příslušenstvím. Dovoláním dotčeným rozsudkem tedy bylo rozhodnuto o základu nároku, jehož výše, nepřihlížeje k uplatněnému příslušenství, nepřesahuje 50 000 Kč. Okolnost, že odvolací soud rozhodl jen mezitímně (o základu věci) a nikoliv také o výši plnění, přitom z hlediska limitu vyplývajícího z ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemá na posouzení přípustnosti dovolání žádný vliv. Při rozhodování o základu věci mezitímním rozsudkem totiž soud posuzuje všechny otázky, které vyplývají z uplatněného nároku, s výjimkou těch, které se týkají jeho výše. Okolnost, že dovoláním napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto jen o základu věci, tedy pro závěr o nepřípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není nijak významnou. Jestliže tedy bylo v projednávané věci (nemající charakter sporu ze spotřebitelských smluv či sporu pracovněprávního) mezitímním rozsudkem rozhodováno o základu nároku na peněžité plnění nepřevyšující (nepřihlížeje k příslušenství) 50 000 Kč, není dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2000 sp. zn. 21 Cdo 1243/99, ze dne 24. 10. 2000 sp. zn. 25 Cdo 1184/2000, či ze dne 21. 5. 2003 sp. zn. 25 Cdo 725/2003.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci konečného rozhodnutí o věci (§ 151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. března 2018

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru