Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 5076/2009Usnesení NS ze dne 21.04.2010

HeslaPozemkový úřad
Zemědělská půda
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.5076.2009.1
Dotčené předpisy

§ 246 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 5076/2009

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce J. V., zastoupeného Mgr.Bc. Davidem Michalem, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 28, proti žalovaným 1) PhDr. V. P., 2) MUDr. H. P., 3) Ing. I. P., Dr.Sc., 1) až 3) zastoupeným Mgr. Janem Arientem, advokátem se sídlem v Praze 3, Milešovská 12, 4) MUDr. H. O., zastoupené Mgr. Lukášem Krumlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 1, 5) E. T., zastoupené Mgr. Janem Arientem, advokátem se sídlem v Praze 3, Milešovská 12, 6) Pozemkovému fondu České republiky, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o určení vlastnictví podle zákona o půdě, ve věci rozhodnuté Ministerstvem zemědělství - Pozemkovým úřadem Praha dne 7. 4. 2006 pod č. j. PÚ 6929/92, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 112/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2009, č. j. 24 Co 32/2009-87, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze svým usnesením shora uvedeným odmítl žalobu, kterou se žalobce domáhal změny rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha a to tak, že žalovaní 1 a 5 nejsou a právní předchůdce 2 až 4 žalovaného nebyl ke dni své smrti spoluvlastníky pozemku vedené u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, zapsáno na LV č. 49 pro obec Praha (a dále specifikovaných v žalobním návrhu). Změny rozhodnutí se domáhal s tím, že vlastnictví k pozemkům nabyl originárně v dražbě, před rozhodnutím Pozemkového úřadu. Odvolací soud již ve věci rozhodoval a to usnesením č.j. 24 Co 47/2008-71 ze dne 25. 9. 2008, kdy zrušil rozsudek soudu prvního stupně s odůvodněním, že pokud soud dojde k závěru, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu příslušných ustanovení, je namístě žalobu usnesením odmítnout. Již v tomto usnesení odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce není osobou, jejíž práva nebo povinnosti byly rozhodnutím pozemkového úřadu založeny, změněny, zrušeny nebo zamítnuty. Odvolací soud nyní (viz výše) mj. uzavřel, že jestliže žalobce nabyl vlastnického práva ke sporným nemovitostem na základě příklepu licitátora v souladu se zákonem o veřejných dražbách ke dni 21.11.2005, nemůže s ním být jednáno jako s povinnou osobou podle zákona o půdě, neboť povinnou osobou je pouze ten, kdo nemovitost držel (vlastnil) ke dni 24. 6. 1991, případně jeho právní nástupce. Odvolací soud neshledal aktivní věcnou legitimaci žalobce a žalobu odmítl. Nezavázal žádného z účastníků k náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud tímto potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, č.j. 11 C 112/2007-74.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém brojil proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem; napadené rozhodnutí mělo spočívat na jeho nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel (žalobce) namítal zejména, že:

1. byl a je ve sporu aktivně věcně legitimován, tedy že nemusel být účastníkem řízení před správním orgánem,

2. rozhodnutí správního orgánu mělo dopad na právní postavení žalobce,

3. nebyly splněny podmínky pro to, aby pozemkový úřad svým rozhodnutím založil oprávněným osobám vlastnické právo ke sporným pozemkům, jediným řešením je zrušení tohoto nezákonného rozhodnutí,

4. pozemkový úřad měl jednat se žalobcem jako účastníkem řízení a dále, blokační ustanovení podle zákona o půdě nemá a nemůže mít vliv na jeho vlastnické právo k nemovitostem, které nabyl v dražbě.

Žalobce navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil jej soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Dovolání bylo podáno ve lhůtě, prostřednictvím advokáta (§ 240 odst.1, § 241 odst.1 o. s. ř.), a opírá se o přípustnost podle § 239 odst. 3 o. s. ř. - tedy směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby). Dovolací důvody lze podřadit pod § 241a odst. 2 písm. a), b) o. s. ř.

Dovolání není důvodné.

Nejvyšší soud konstatuje, že žalobce nemohl být účastníkem řízení před pozemkovým úřadem, neboť není žádnou z osob uvedených v § 9 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb. (zkráceně zákon o půdě). Takovými osobami (účastníky) jsou oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu, povinná osoba a Pozemkový fond. Pozemkový úřad podle § 9 odst. 4 zákona o půdě posuzuje, zda jsou splněny podmínky podle zákona o půdě pro vydání nemovitostí v rámci restituce. Pozemkovému úřadu, který rozhoduje o nároku uplatněném podle zákona o půdě, nepřísluší, aby se zabýval důsledky veřejných dražeb, v tomto případě veřejné dražby ze dne 21. 11. 2005. Žalobce neměl v předmětné restituční věci postavení ani oprávněné ani povinné osoby, okruh účastníků je vymezen zákonem o půdě (§ 9). Jednal-li pozemkový úřad se všemi osobami, jejichž postavení ve věci odpovídalo okruhu účastenství podle § 9 odst. 8 zákona o půdě, není možné, aby věc (rozhodnutí pozemkového úřadu) byla přezkoumávána soudem na základě žaloby podané někým, kdo do tohoto okruhu osob nespadal V tomto případě žalobce neměl a nemá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby.

Samotné podání žaloby podle páté části občanského soudního řádu ještě neznamená, že každý žalobce, který tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, je osobou oprávněnou. Jestliže bylo rozhodnuto o vlastnictví oprávněných osob k pozemku, ke kterému byl v roce 2005 udělen příklep žalobci, nejde o otázku, která by v rozhodnutí pozemkového úřadu byla (a mohla být) řešena ve vzájemném vztahu. Žalobce nebyl účastníkem řízení před pozemkovým úřadem. Tato skutečnost ovšem může vést k duplicitnímu zápisu vlastnictví k témuž pozemku, neboť žalobce dokládá vlastnictví pozemku příklepem ve věřejné dražbě. Tuto situaci lze řešit ve sporném řízení mezi žalobcem a oprávněnými osobami, a to žalobou na určení vlastnictví podle třetí části o. s. ř. (§ 80 písm. c/ o. s. ř), nikoli v řízení podle části páté o. s. ř. - při přezkumu rozhodnutí pozemkového úřadu podle zákona o půdě.

Lze tedy jen shrnout: žalobu podle části páté o. s. ř. podává ten, kdo se cítí dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu (§ 246 odst. 1 o. s. ř.). Na tom zakládá své dovolání žalobce. Žalobce je však zasažen správním rozhodnutím nepřímo. Předmětem žaloby podle části páté může být zase jen přezkum rozhodnutí správního orgánu. To se však žalobce bezprostředně netýká. Žalobcův tvrzený vlastnický titul je založen zcela jinou právní skutečností (veřejná dražba). Duplicita zápisů vlastnictví tedy musí být řešena jiným procesním prostředkem, jímž je určovací žaloba (viz výše).

Dovolací důvody tedy nejsou naplněny a dovolací soud dovolání žalobce zamítl podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř.

Protistranám by vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, k vynaložení žádných nákladů však nedošlo.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 21. dubna 2010

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru