Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 4324/2013Usnesení NS ze dne 14.01.2014

HeslaZastavení řízení
Zastoupení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2014:28.CDO.4324.2013.1
Dotčené předpisy

§ 241 odst. 1 o. s. ř.

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 4324/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobců a) E. L., b) M. B., c) E. L., d) M. K., a e) E. K., proti žalované obci Bohuňovice, o návrhu žalobce e) na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 14 C 91/92, o dovolání žalobce e) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, ze dne 29. července 2013, č. j. 69 Co 273/2013-639, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce e) se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. března 2013, č. j. 14 C 91/92-583, odmítl podání žalobce e) doručené soudu dne 29. ledna 2013, označené jako „Žádost o obnovu řízení“, doplněné podáními ze dne 21. února 2013 a ze dne 14. března 2013, vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 14 C 91/92 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Učinil tak podle § 43 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že zmíněné podání nesplňovalo náležitosti řádné žaloby na obnovu řízení, a proto soud žalobce e) usnesením ze dne 8. února 2013, č. j. 14 C 91/92-533, vyzval k odstranění vad podání, poučil jej, jak mají být vady opraveny, a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu. Žalobce e) na tuto výzvu reagoval podáními ze dne 21. února 2013 a ze dne 14. března 2013, jimiž však vytčené vady neodstranil.

K odvolání žalobce e) přezkoumal napadené rozhodnutí Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, jenž je usnesením ze dne 29. července 2013, č. j. 69 Co 273/2013-639, potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce e) dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) postupoval v řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno po 1. 1. 2013 (srov. článek II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) i ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Ustanovení § 241 o. s. ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.

V posuzované věci žalobce e), který je fyzickou osobou, podal včasné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (ba ani tvrzeno), že by žalobce e) měl právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a), § 241 odst. 4 o. s. ř.].

Jelikož dovolatel aniž by byl zastoupen advokátem, podal dovolání, které nadto trpělo vadami, vyzval jej Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. listopadu 2013, č. j. 14 C 91/92-668, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení odstranil vady podání a současně, aby v téže lhůtě byla soudu předložena plná moc zvoleného advokáta, jinak Nejvyšší soud pro vady podání dovolání odmítne. Toto usnesení bylo dovolateli řádně doručeno dne 21. listopadu 2013, nicméně dovolatel plnou moc svého právního zástupce nepředložil, a neodstranil tak nedostatek v podmínkách pro dovolací řízení. Současně neodstranil ani další usnesením ze dne 19. listopadu 2013, č. j. 14 C 91/92-668, vytýkané vady.

Z uvedeného je zřejmé, že žalobce e) nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to i přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, věta před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí, o. s. ř. a řízení zastavil.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že nepřesnost spočívající v tom, že dovolatel byl poučen, že dovolací soud dovolání odmítne v případě neodstranění vytknutých vad, nikoliv že zastaví dovolací řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení, není překážkou zastavení dovolacího řízení. Jde totiž jen o formální rozdíl ve způsobu skončení řízení pro nedostatek podání, který brání pokračování v řízení. Odmítnutí dovolání, stejně jako zastavení dovolacího řízení, vede shodně k procesnímu rozhodnutí, jímž se dovolací řízení končí bez posouzení správnosti dovoláním napadeného rozhodnutí. Žalobce byl poučen o nutnosti odstranění nedostatku povinného zastoupení a také o tom, že dovolací řízení bude z procesních důvodů ukončeno, nedojde-li k nápravě, účel poučení tak byl splněn (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. října 2004, sp. zn. 22 Cdo 2262/2004).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje podle ustanovení § 243f odst. 3 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. ledna 2014

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru