Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 424/2005Rozsudek NS ze dne 31.08.2005*Nájemní smlouva. Restituce.

KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.424.2005.1
Dotčené předpisy

§ 10 předpisu č. 116/1990 Sb.

§ 39 předpisu č. 40/1964 Sb.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 424/2005

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci dosavadního žalobce F. d. a m. v likvidaci, nyní po zrušení Fondu jeho právního nástupce České republiky, Ministerstva financí ČR se sídlem v Praze 1, Letenská 15, zastoupeného advokátem, proti žalovanému ing. M. S., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 6 C 44/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 11. 2004, č. j. 20 Co 72/2004-190, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 11. 2004, č. j. 20 Co 72/2004-190, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem výše označeným změnil rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 22. 12. 2003, č. j. 6 C 44/2003-162, a to tak, že uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitosti – budovy, stavbu a pozemky, všechny v k. ú. N. M. n. M., zapsané u Katastrálního úřadu v N. na LV č. 1203. Žalovaný byl zavázán k náhradě nákladů řízení, vzniklých oprávněně žalobci před soudy obou stupňů.

Odvolací soud opřel své rozhodnutí o právní závěr, že žalovaný již užívá nemovitosti bez právního důvodu; to proto, že mu byla dána platně výpověď z nájmu dne 25. 2. 1997. Tato výpověď mohla být dána bez udání důvodu, neboť ujednání článku III. nájemní smlouvy mezi stranami (právním předchůdcem žalobce) ze dne 1. 12. 1994 o době určité, vázané na restituční řízení, shledal odvolací soud nejasným. Šlo tedy ex lege o nájem na dobu neurčitou, s možností výpovědi v tříměsíční lhůtě.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, doplněné ještě (byť již z hlediska vylíčeného dovolacího důvodu neúčinným) dalším podáním, doručeným dovolacímu soudu po dovolací lhůtě. Dovolatel brojil proti výkladu článku III. odst. 1 nájemní smlouvy, jak jej provedl odvolací soud, a měl zato, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Restituční řízení k předmětným nemovitostem, na které byla doba určitá vázána, navíc – s pozicí žalovaného jako osoby oprávněné – stále trvá pod sp. zn. 5 C 55/2000, pod níž je vedeno u Okresního soudu v Náchodě. Dovolatel žádal, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil (na této procesní straně došlo ke dni 1. 1. 2005 k univerzální sukcesi státu, přiměřeně vyřešené v rámci tohoto rozsudku, jak patrno z jeho záhlaví).

Nejvyšší soud zjistil, že žalovaný, zastoupený advokátem, podal dovolání včas. Dovolání bylo přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“). Dovolací důvod byl uplatněn podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. s tvrzeným nesprávným právním posouzením věci odvolacím soudem.

Dovolání je důvodné.

Dovolací soud shledává ve věci jednak pochybení odvolacího soudu, a kromě toho se opřel subsidiárně i o skutečnosti, zjištěné v mezidobí po vydání dovoláním napadeného rozsudku.

Dovolací soud nesdílí právní názor odvolacího soudu o neurčitosti ujednání v článku III. odst. 1, podle něhož byla smlouva uzavřena „na dobu do ukončení restitučního řízení“. Lze mít oprávněně zato, že takto smluvená doba trvání smlouvy byla oběma stranám zcela jasná, šlo o dobu určitou a bylo dobře známo, že žalobce vede, postupně proti více žalovaným, o předmětné nemovitosti restituční spor (s případnou aplikací zejména zákona č. 229/1991 Sb.) pod sp. zn. nejprve 5 C 57/92 a posléze 5 C 55/2000.

Odvolací soud zde, na rozdíl od soudu prvního stupně, potlačil skutečnost vyplývající z výslechu svědka B. (čl. 122), že v době uzavření nájemní smlouvy se počítalo s tím, že smlouva bude trvat do skončení řízení o restituci nemovitostí. Naproti tomu jednostranně zdůraznil část výslechu žalovaného (čl. 121) o údajně třech – tedy kolidujících – restitučních řízeních, což mělo svědčit o tom, že ani žalovaný neměl jasno ohledně smyslu článku III. nájemní smlouvy. Ze spisu je však patrno, že druhé restituční řízení, vedené jiným žalobcem B., se týká týchž nemovitostí a třetí (občan R.) je irelevantní, takže obsah výslechu žalovaného nemůže tvořit překážku posouzení doby nájmu jako určité, s důsledky ve smyslu § 676 odst. 1 obč. zák. resp. § 9 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb.

Odvolací soud též dovodil, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou, poněvadž „strany smlouvy vážou konec práva nájmu na právní skutečnost, o které se neví, kdy nastane a zda vůbec v dohledné době nastane“ (úspěch žalovaného v restitučním řízení). Takový závěr měl zajisté opodstatnění v situaci, kdy – jak podotkl odvolací soud – restituční řízení vedené pod sp. zn. 5 C 55/2000 pravomocně skončilo (neúspěchem ing. S.) rozsudkem tamního odvolacího soudu.

V mezidobí však k dovolání ing. S. Nejvyšší soud rozsudky obou nižších instancí v uvedeném restitučním řízení částečně zrušil, rozsudkem ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 28 Cdo 2354/2004, a věc v příslušném rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve svém kasačním rozhodnutí vyslovil dovolací soud zásadní právní závěry zejména ve třetím odstavci na str. 7 a v posledním odstavci na str. 8; z nich je patrno, že restituce předmětných nemovitostí nadále přichází v úvahu a že – pro účely nyní posuzovaného řízení o vyklizení nemovitostí – lze mít žalovaného za osobu, řádně pokračující v restitučním řízení.

Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. tedy byl naplněn a dovolací soud proto podle § 243b odst. 2, 3 o. s. ř. rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

V dalším průběhu řízení, v němž je odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu, bude rozhodnuto též o nákladech dovolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 31. srpna 2005

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru