Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 3700/2017Usnesení NS ze dne 26.09.2017

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:28.CDO.3700.2017.1
Dotčené předpisy

§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 3700/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce: Spolek Jírovcova 87, se sídlem v Českých Budějovicích, Jírovcova 2118/87, IČO: 68520484, zastoupený Mgr. Janem Úlehlou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37, proti žalované I. A., zastoupené advokátem Mgr. Josefem Kazdou, advokátem se sídlem v Třeboni, Palackého nám. 653, o zaplacení 79 297 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 115/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. dubna 2017, č. j. 8 Co 216/2017-399, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)

Rozsudkem ze dne 24. listopadu 2016, č. j. 25 C 115/2015-344, Okresní soud v Českých Budějovicích uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 45 697 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 33 600 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

K odvolání obou účastníků Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. dubna 2017, č. j. 8 Co 216/2017-399, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II (o zamítnutí žaloby co do částky 33 600 Kč s příslušenstvím) potvrdil, „ve zbytku“ (tj. ve výroku o vyhovění žalobě co do částky 45 697 Kč s příslušenstvím, včetně závislého výroku III o náhradě nákladů řízení) rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť není přípustné.

Přípustnost dovolání je vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (ve znění účinném od 1. 1. 2014, bylo-li řízení zahájeno po 31. 12. 2013; k tomu srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť dovoláním napadenými výroky rozsudku bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ve sporu, v němž nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní.

Rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o částečném zamítnutí žaloby (co do částky 33 600 Kč) z důvodu promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení (jež mělo vzniknout žalované v době od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012), zatímco rozhodnutí ukládající žalované zaplacení částky 45 697 Kč (jež má představovat nárok vymezený dobou od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2013) odvolací soud zrušil pro nepřesvědčivost (nesprávnost) závěru o existenci dohody spoluvlastníků nemovitosti o hospodaření se společnou věcí coby právního důvodu plnění. Rozsudky soudů nižších stupňů došlo tedy k rozštěpení uplatněného práva na dva díly (33 600 Kč a 45 697 Kč), jež byly z hlediska opodstatněnosti žaloby hodnoceny odlišně, pročež je třeba přípustnost dovolání posuzovat vůči oběma částem původně současně uplatněného nároku samostatně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2013, sp. zn. 29 Cdo 818/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3092/2007, z rozhodovací praxe Ústavního soudu srovnej nálezy ze dne 3. 3. 2005, sp. zn. II. ÚS 117/04, ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. IV. ÚS 681/09, usnesení ze dne 1. 12. 2005, sp. zn. I. ÚS 217/04, ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. II. ÚS 634/02, ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. II. ÚS 700/12, ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. I. ÚS 2157/16).

K příslušenství pohledávky (jímž je zde požadovaný úrok z prodlení) se pak při zkoumání přípustnosti dovolání (se zřetelem k ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/, části věty za středníkem, o. s. ř.) nepřihlíží, nejde-li zde o samostatný předmět dovolacího řízení (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 1998, sp. zn. 2 Cdon 322/97, uveřejněné pod č. 62/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Přípustnost dovolání pak nezakládá ani případně nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. září 2017

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru