Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 2783/2012Usnesení NS ze dne 06.06.2013

HeslaDovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:28.CDO.2783.2012.1
Dotčené předpisy

§ 241b odst. 3 o. s. ř.

§ 43 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 2783/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Zdeňka Sajla v právní věci žalobce JUDr. Z. A., bytem v T., K. 69, proti žalovanému S. A. P., bytem v N. Y., zastoupenému Mgr. Jiřím Buchvaldkem, advokátem se sídle v Praze 1, Ovocný trh 2/580, o určení neexistence vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 33 C 206/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2008, č. j. 19 Co 69/2008-15, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 4. 12. 2006, č. j. 33 C 206/2006-4, rozhodl o zastavení řízení (výrok I.) a o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Žalobce se domáhal určení, že žalovaný (respektive jeho právní předchůdce, jenž v průběhu řízení zemřel, a o jehož právním nástupci bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 8. 2010, č. j. 33 C 206/2006-51, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2011, č. j. 19 Co 65/2011-65, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2012, č. j. 28 Cdo 3563/2011-73) není vlastníkem ani spoluvlastníkem nemovitosti č. p. 1574 v P. 6, Z. 6, s pozemky č. p. 2784 a 2785, vše zapsáno na LV pro k.ú. D. Soud přihlédl k tomu, že v jiném řízení vedeném u téhož soudu se žalovaný (v daném sporu žalobce) domáhá určení, že je výlučným vlastníkem týchž nemovitostí. Jelikož v souladu s ustanovením § 83 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení, nezbylo soudu než podle § 104 o. s. ř. řízení zastavit pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.

K odvolání žalobce přezkoumal uvedené rozhodnutí Městský soud v Praze, jenž je usnesením ze dne 28. 2. 2008, č. j. 19 Co 69/2008-15, potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že v daném případě bránila projednání věci překážka litispendence, a řízení tak bylo nutno v souladu s § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavit. Podotkl dále, že s ohledem na to, že řízení o tomtéž předmětu bylo pravomocně skončeno rozhodnutím ve věci samé, brání v současnosti projednání věci překážka věci rozhodnuté, jež je taktéž neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, navrhl zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně, aniž by však jakkoliv specifikoval, z čeho dovozuje přípustnost a důvodnost podaného dovolání.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), ve znění účinném k datu rozhodnutí odvolacího soudu, které je podle čl. II bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, rozhodující pro dovolací přezkum.

Podle § 240 odst. 1, věty prvé, o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241b odst. 3, věty prvé, o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Žalobcem podané dovolání ovšem, byť v náznaku, neobsahuje vymezení, z jakých důvodů tak činí (jedná se o tzv. blanketní dovolání).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které – jak je z výše citovaných ustanovení zákona patrno – může dovolatel doplnit (a vadu tímto odstranit) jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. zde zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání docházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty. Lhůta určená tímto ustanovením je lhůtou propadnou, jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet, tedy musí dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení odmítnout za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 21, svazek 3/2004, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1514/2006).

Nejvyšší soud tedy dovolání žalobce vykazující uvedené nedostatky dle § 243c odst. 1, a § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému, který by jinak měl na náhradu nákladů dovolacího řízení právo, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 6. června 2013

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru