Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 234/2020Usnesení NS ze dne 12.05.2020

HeslaBezdůvodné obohacení
Vady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.234.2020.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 10 odst. 3,5 předpisu č. 549/1991 Sb.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 234/2020-105

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně S. V., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287, proti žalované FAST FINANCE s.r.o., se sídlem v Praze 1, Biskupský Dvůr 2095/8, IČO 26116006, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 783/18, o zaplacení 18.700 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 173/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2018, č. j. 72 Co 376/2018-95, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen zaplacený soudní poplatek z dovolání ve výši 4.000,- Kč.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 29. 10. 2018, č. j. 72 Co 376/2018-95, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 10. 2017, č. j. 24 C 173/2014-51 (kterým zamítl žalobu o zaplacení částky 18.700,-Kč s příslušenstvím a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 5.227,- Kč k rukám jejího zástupce) zrušil a řízení zastavil a dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 7.840,60 Kč k rukám jejího zástupce. Odvolací soud s poukazem na § 159a odst. 1 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel, že projednání dané věci brání překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae), neboť o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované částku 18.700 Kč s příslušenstvím (jakožto plnění ze spotřebitelské smlouvy o půjčce č. 353014001 uzavřené mezi účastnicemi), jejíhož vrácení se žalobkyně po žalované nyní domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 31. 10. 2007, č. j. 11 C 4/2007-26.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně, zastoupena advokátkou JUDr. Irenou Strakovou, tzv. blanketním dovoláním s tím, že jej doplní později.

Se zřetelem k době vydání napadeného usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm - v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.).

Podle § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení (odstavec 3).

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání (srov. například též závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1740/2010).

Projednávaná věc se od R 21/2004 liší (co do právní úpravy dovolacího řízení, z níž vychází, po změnách občanského soudního řádu, k nimž došlo s účinností od 1. ledna 2013) jen potud, že § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. zahrnuje mezi vady, které činí dovolání nezpůsobilým věcného projednání, též nevymezení přípustnosti dovolání, dále tím, že § 241a odst. 3 o. s. ř. ozřejmuje, že důvod dovolání (jímž je ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. pouze to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci) se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení, jakož i tím, že odmítnutí takového (vadného) dovolání se opírá o § 243c odst. 1 o. s. ř. (a nikoli o § 43 odst. 2 o. s. ř.).

Jak se podává z obsahu spisu, usnesení odvolacího soudu obsahující poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, bylo žalobkyni (její zástupkyni) doručeno dne 8. 11. 2018. Dovolání žalobkyně proti tomuto usnesení bylo doručeno do datové schránky soudu prvního stupně dne 7. 1. 2019, aniž by obsahovalo určení rozsahu, v jakém se jím napadá, v čem je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvod dovolání (jednalo se o tzv. blanketní dovolání). V posuzované věci lhůta k doplnění dovolání o chybějící údaje marně uplynula dne 8. 1. 2019.

Za situace, kdy zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v § 241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání dovolatelce marně uplynula, staly se tím vady dovolání neodstranitelnými, a dovolání tak trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (srov. § 243f odst. 3 o. s. ř.).

Jelikož dovolání žalobkyně bylo bez jednání odmítnuto pro vady, rozhodl Nejvyšší soud v souladu s § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení soudního poplatku z dovolání. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu Nejvyššího soudu po právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 5. 2020

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru