Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 2264/2001Usnesení NS ze dne 27.11.2002

KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2002:28.CDO.2264.2001.1
Dotčené předpisy

§ 706 odst. 1 předpisu č. 40/1964 Sb.

§ 237 odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 2264/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Milana Pokorného, CSc., o dovolání M. K., zast. advokátkou, proti rozsudku Městského soudu v Praze z 23. května 2001, sp. zn. 23 Co 182/2001 (v právní věci žalobce Městské části P., zast. advokátkou, proti žalovanému M. K., zast. advokátkou, o vyklizení bytu, vedené pod sp. zn. 8 C 91/2000 u Obvodního soudu pro Prahu 8), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení o dovolání 1.975,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudkem ze dne 23. května 2001 pod č. j. 23 Co 182/2001-77 rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. ledna 2001 pod č. j. 8 C 91/2000-62, jímž byl žalovaný uznán povinným vyklidit byt č. 5, sestávající ze dvou pokojů a kuchyně s příslušenstvím, I. kategorie ve 3 podlaží domu č. p. 1337, ulice T. 5, P., protože se mu nepodařilo prokázat společné vedení domácnosti s panem Z. K. a nemohlo tudíž po jeho smrti dne 31. 12. 1999 přejít nájemní právo na žalovaného.

Odvolací soud současně uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení 1.975,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobce.

Proti tomuto rozsudku podal dovolání žalovaný, který vytýká, že soud prvního stupně, jehož skutková zjištění převzal i soud odvolací nesprávně zjistil skutkový stav věci a že oba soudy nesprávně ve věci rozhodly. Přípustnost dovolání dovozuje žalovaný z toho, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Jak plyne z obsahu dovolání, dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci.

Žalobce ve vyjádření k dovolání žalovaného navrhl dovolání jako nepřípustné odmítnout, protože směřuje proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu, nejsou však splněny podmínky podle § 237 odst. 1 o. s. ř. a také není dán přípustný důvod dovolání podle § 241a odst. 2, 3 o. s. ř.

Dovolací soud shledal, že dovolání bylo sice podáno včas (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), že však není přípustné.

Podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je přípustné podat dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písm. b/ cit. ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

V předmětné věci jak soud prvního stupně, tak soud odvolací rozhodovaly na základě konstantní judikatury a pro své právní závěry opatřily potřebné skutkové podklady. Nelze souhlasit s tvrzením, obsaženým v dovolání, že žalovanému by v daném případě stačilo, kdyby prokázal, že s dědečkem bydlel v den jeho smrti. Správně dovozuje žalobce ve svém vyjádření k podanému dovolání, že i když podle ustanovení § 706 odst. 1 o. z. skutečně stačí pro přechod nájmu bytu soužití v den smrti nájemce bytu, nemůže jít pouze o prosté bydlení, ale o vedení společné domácnosti, případně o péči o společnou domácnost, t j. založení určitého trvalého ekonomického společenství. Tak tomu však v souzené věci nebylo. Ani řešení této otázky v judikatuře soudů není nové a rozhodnutí v této věci proto s hlediska § 237 odst. 3 o. s. ř. nemá zásadní význam. Dovolací soud nedospěl k závěru, že by dovoláním napadené rozhodnutí řešilo tuto právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Nezbylo proto než podle § 243b odst. 5 o. s. ř. se zřetelem k ustanovení § 218 písm. c/ o. s. ř. dovolání jako nepřípustné odmítnout.

Podle § 243b odst. 5 o. s. ř. se zřetelem k ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal dovolací soud žalobci náhradu nákladů právního zastoupení (za podané vyjádření k dovolání 1.900,- Kč a paušální částku za hotové výdaje 75,- Kč).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 27. listopadu 2002

JUDr. Oldřich Jehlička, CSc., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru