Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 1891/2004Usnesení NS ze dne 19.01.2005

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2005:28.CDO.1891.2004.1
Dotčené předpisy

§ 238a předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 1891/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání Dipl. Ing. Jeroma Colloredo-Mannsfelda, Zbiroh, Švabinská 279, okres Rokycany, zastoupeného JUDr. Felixem Nevřelou, advokátem, 110 00 Praha 1, Palackého 1/740, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze 17. 3. 2004, sp. zn. 18 Co 488/2003, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 147/92 /žalobců: 1. Dipl. Ing. J. C., zastoupeného advokátem, a 2. K. C., zastoupené advokátem, proti žalovanému N. p. ú., zastoupenému advokátem, o uložení povinnosti uzavřít dohodu o vydání věcí/, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

Odůvodnění:

V řízení o žalobě žalobců, podané u soudu 31. 3. 1992, uložil Okresní soud v Pardubicích částečným rozsudkem z 27. 6. 2003, čj. 5 C 147/92 – 501, žalovanému N. p. ú. uzavřít se žalobci dohodu o vydání kočáru /inventární číslo 11243, dříve inventární číslo 7279/ do podílového spoluvlastnictví se stejnými podíly. Bylo také rozhodnuto, že konečnému rozhodnutí se ponechává žalobní návrh žalobců na uzavření dohody o vydání dalších movitých věcí /v žalobě žalobců pod č. 157-199/ a také obrazů /jmenovitě uvedených/, jakož i rozhodování o nákladech řízení.

O odvolání žalovaného Národního památkového ústavu proti uvedenému částečnému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze 17. 3. 2004, sp. zn. 18 Co 488/2003. Tímto usnesením odvolacího soudu byl uvedený rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení u Okresního soudu v Pardubicích.

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno advokátu, který v řízení zastupoval žalobce Dipl. Ing. J. C., dne 13. 5. 2004 a dovolání ze strany tohoto žalobce bylo podáno dne 24. 6. 2004 u Okresního soudu v Pardubicích.

Dovolatel J. C. ve svém dovolání navrhoval, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu ze 17. 3. 2004 /sp. zn. 18 Co 488/2003 Krajského soudu v Hradci Králové/ „v části týkající se“ jeho žalobního návrhu a aby „potvrdil v tomto směru rozsudek Okresního soudu v Pardubicích z 27. 6. 2003, čj. 5 C 147/92-501, v části týkající žalobce Dipl. Ing. C“. Co do přípustnosti svého dovolání dovolatel poukazoval na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu a jako dovolací důvod uváděl, že jeho dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci /§ 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu/. Podle názoru dovolatele odvolací soud svým měnícím rozhodnutím, vydaným, aniž by byly objasněny všechny právně významné skutečnosti, na které žalobci poukazovali, odňal tímto tzv. překvapivým rozhodnutím možnost dvojinstančního přezkumu návrhu na vydání dílčího rozsudku, podaného u soudu prvního stupně.

Dovolání dovolatele směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, jímž byl zrušen částečný rozsudek /srov. § 152 odst. 2 občanského soudního řádu/ a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Z hlediska právní úpravy přípustnosti dovolání, obsažené v ustanoveních § 236 až § 239 občanského soudního řádu /zákona č. 99/1963 Sb. ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č. 69/2001 Sb./, nešlo v daném případě o usnesení, jímž by bylo změněno /nýbrž v tomto případě bylo zrušeno/ rozhodnutí soudu ve věci samé /viz § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu/, ani o usnesení o obnově řízení a o řízení po povolení obnovy řízení /viz § 238 občanského soudního řádu/, ani o usnesení, které má na zřeteli ustanovení § 238a občanského soudního řádu, a ani o usnesení, jímž by bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, a také ani o jiné usnesení odvolacího soudu, proti němuž je přípustné dovolání podle hlavy třetí části čtvrté občanského soudního řádu.

Vzhledem k této právní úpravě přípustnosti dovolání v občanském soudním řízení nemohlo být vyhověno dovolání dovolatele, směřujícímu proti usnesení odvolacího soudu o zrušení částečného rozsudku soudu prvního stupně /nikoli tedy o zamítnutí žalobního návrhu ohledně předmětu tohoto rozhodnutí – movité věci, a to konkrétně kočáru landaueru/ a o vrácení věci k dalšímu řízení, včetně předmětu celého žalobního návrhu žalobců, týkajícího se vydání celé řady movitých věcí, nevyjímaje uvedený dílčí předmět žalobního návrhu.

Přikročil proto dovolací soud k odmítnutí dovolání dovolatele jako dovolání nepřípustného podle ustanovení § 243b a § 218 písm. a) občanského soudního řádu.

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a ohledně náhrady nákladů řízení, vynaložených žalovaným památkovým ústavem na vyjádření k dovolání dovolatele, použil dovolací soud ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4 a § 224 občanského soudního řádu ustanovení § 150 téhož právního předpisu, umožňujícího nepřiznání náhrady nákladů řízení i v řízení úspěšnému účastníku řízení; dovolací soud tu přihlížel k povaze projednávané právní věci i k obsahu zmíněného vyjádření žalovaného k dovolání dovolatele, vyjadřujícího v podstatě procesní stanovisko žalovaného v této právní věci, přednesené již v řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 19. ledna 2005

JUDr. Josef Rakovský, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru