Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 1422/2001Usnesení NS ze dne 05.09.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1422.2001.1
Podána ústavní stížnost

II. ÚS 623/01


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 1422/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání 1. Š. Č., zastoupené advokátem, a 2. J. B., zastoupené advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze z 30. 3. 2001, sp.zn. 18 Co 474/2000, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp.zn. 4 C 412/98 / žalobkyň 1. Š. Č., zastoupené advokátem, a 2. J. B., zastoupené advokátem, proti žalované V. Ch., zastoupené advokátem, o uzavření dohody o vydání věcí /, takto:

I. Dovolání dovolatelek se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

Odůvodnění:

Rozsudkem Nejvyššího soudu z 22. 10. 1998, 22 Cdo 593/98, byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze z 28. 1. 1994, sp.zn. 25 Co 609, 610, 611/93, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze 14. 12. 1992, čj. 4 C 119/92-29 / s doplňujícím rozsudkem z 3. 5. 1993, čj. 4 C 119/92-55, a s opravným usnesením z 12. 10. 1993, čj. 4 C 119/92-65/ a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení.

V dalším průběhu řízení rozhodl Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem z 8. 3. 2000, čj. 4 C 412/98-75, tak, že byla zamítnuta žaloba žalobkyň o vydání jedné ideální devítiny domu čp. 889 a pozemku parc. č. 1680 v P. - Ž. Žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.

O odvolání žalobkyň proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem z 30. 3. 2001, sp.zn. 18 Co 474/2000, tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen; bylo také rozhodnuto, že se žalované nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátům, kteří žalobkyně v řízení zastupovali, dne 24. 4. a 25. 4. 2001 / tímto dnem nabyl rozsudek doručením právní moci / a dovolání ze strany žalobkyň bylo podáno u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 15. 6. a 25. 6. 2000.

Dovolatelky navrhovaly, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti svého dovolání poukazovaly dovolatelky na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ i b/ občanského soudního řádu /ve znění zákona č. 30/2000 Sb./. Jako dovolací důvod uplatňovaly dovolatelky zejména nesprávné právní posouzení věci rozsudkem odvolacího soudu.

Při posuzování těchto dovolání dovolatelek vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 15 a 17 zákona č. 30/2000 Sb., jímž byl změněn a doplněn občanský soudní řád / zákon č. 99/1963 Sb./. Tato přechodná ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. kogentně ukládají odvolacím soudům i dovolacímu soudu jak postupovat v řízení, v nichž byla vydána rozhodnutí již před účinností zákona č. 30/2000 Sb./ tj. před 1. 1. 2001/.

Odvolacím soudům bylo uloženo, že odvolání proti rozhodnutím soudů prvního stupně vydaným přede dnem účinnosti zákona č. 30/2000 Sb./ tj. před 1. 1. 2001/ se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů /tj. podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./.

Dovolacímu soudu bylo uloženo, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právní předpisů / tj. podle ustanovení občanského soudního řádu -zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./.

V daném případě z rozsudku odvolacího soudu z 30. 3. 2001 / sp.zn. 18 Co 474/20000 Městského soudu v Praze/ vyplývá/ z ustanovení právních předpisů procesních, citovaných v odůvodnění tohoto rozsudku/, že postupoval při projednávání odvolání žalobkyň proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 z 8. 3. 2000, čj. 4 C 412/98-75, podle dosavadních právních předpisů / tj. podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./.

V řízení o dovolání žalobkyň proti rozsudku -Městského soudu v Praze z 30. 3. 2001, sp.zn. 18 Co 474/2000, musel dovolací soud rovněž postupovat podle ustanovení dosavadních předpisů, tedy podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. Postupoval proto dovolací soud podle ustanovení § 236 a násl. občanského soudního řádu / v již citovaném znění/. V těchto ustanoveních hlavy třetí čtvrté části občanského soudního řádu / v již citovaném znění/ byla úpravě podání dovolání věnována ustanovení § 240 a § 241 občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu /v již citovaném znění/ mohl účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v právním stupni.

V daném případě rozsudek odvolacího soudu z 30. 3. 2001 / sp.zn. 18 Co 474/20000/ nabyl právní moci doručením účastníkům řízení dne 25. 4. 2001. Dovolání žalobkyň proti tomuto rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 15. 6. 2001 a dne 25. 6. 2001. Jednoměsíční lhůta k podání dovolání podle ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu /ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb./ nebyla tedy v tomto případě dodržena.

Nezbylo tedy dovolacímu soudu než přistoupit k odmítnutí dovolání obou dovolatelek podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu / v již citovaném znění / jako dovolání, která byly podána opožděně.

Dovolatelky nebyly v řízení o dovolání úspěšné a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 5. září 2001

JUDr. Milan Pokorný, CSc., v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru