Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 1268/2001Usnesení NS ze dne 10.10.2001

KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1268.2001.1
Dotčené předpisy

§ 236 předpisu č. 99/1963 Sb. ve znění do 31.12.2000


přidejte vlastní popisek

28 Cdo 1268/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně J. M. proti žalovaným 1) V. K. a 2) M. K., o přechod vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 6 C 455/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.4.2001, čj. 7 Co 33/2001-120, 7 Co 667/2001, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem shora uvedeným potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 31.8.2000, čj. 6 C 455/97-93, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 19.2.2001, čj. 6 C 455/97-111. Soud prvního stupně tímto rozsudkem zamítl návrh žalobkyně na vydání rozhodnutí o přechodu vlastnického práva žalovaných k nemovitostem v katastrálním území K., blíže specifikovaným ve výroku rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud změnil pouze výrok doplňujícího usnesení tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení České republice.

Proti rozsudku odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 17.5.2001, podala žalobkyně včasné dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ. Uvedla rovněž, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a spočívá na nesprávném právním posouzení věci; napadá proto výrok o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

Argumentace dovolání se týká otázky posouzení ceny, za kterou žalovaní předmětné nemovitosti získali, a to z hlediska ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"zákon o půdě\"). Dovolatelka uplatňuje námitky proti zjištění ceny podle tehdy platných předpisů, jak je provedl soudní znalec, a nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu při posuzování rozdílu v cenách. Za vadu řízení ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm.a) OSŘ ( zřejmě ve znění platném od 1.1.2001) považuje to, že nebyl proveden před soudem důkaz, na jehož základě by bylo možno usuzovat o použití ustanovení § 3 obč. zák. o dobrých mravech. Dovolatelka navrhuje, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001 ( dále jen \"OSŘ\").

Dovolání splňuje náležitosti stanovené v ustanovení § 241 odst. 2 OSŘ, nelze je však věcně projednat.

Pokud dovolatelka opírala přípustnost dovolání o ustanovení § 237 odst. 1 písm.c) OSŘ, měla tím zřejmě na mysli ustanovení platné od 1.1.2001, podle něhož je dovolání přípustné v případě, že rozhodnutím odvolacího soudu bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, .... jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Uvedené ustanovení však nelze aplikovat, protože v tomto řízení se dovolací soud řídí ustanoveními OSŘ ve znění platném do 31.12.2000, jak je shora uvedeno. Podle ustanovení § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu jen pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání je upravena v ustanoveních § 237 odst. 1 až § 239 OSŘ. Jejich aplikace však nepřichází v dané věci v úvahu, protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, který ve věci rozhodoval jen jednou, odvolací soud proti svému rozsudku nepřipustil dovolání, a žalobkyně nenavrhla v průběhu dovolacího řízení, aby dovolání bylo připuštěno. Dovolací soud neshledal, že by v řízení došlo k vadám, které způsobují jeho zmatečnost ( § 237 odst. 1 OSŘ ve znění platném před 1.1.2001), a které mají vždy za následek přípustnost dovolání; dovolatelka ani existenci takových vad netvrdila.

Protože tedy dovolací soud neshledal žádný z důvodů přípustnosti dovolání, podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) OSŘ dovolání odmítl jako nepřípustné.

Výrok o nákladech řízení je dán tím, že žalovaným, kteří by s ohledem na výsledek dovolacího řízení měli nárok na jejich náhradu, prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly (§ 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 OSŘ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. října 2001

JUDr. Ema Barešová,v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru