Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Cdo 1034/2001Usnesení NS ze dne 29.06.2001

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2001:28.CDO.1034.2001.1

přidejte vlastní popisek

28 Cdo 1034/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně H. Š., zastoupené advokátem, proti žalované Z. N., zastoupené advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Náchodě, pod sp. zn. 4 C 9/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 2. 2001, č. j. 17 Co 678/2000-115, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 13. 1. 2000 u Okresního soudu v Náchodě domáhala se žalobkyně vydání rozsudku, jímž mělo být určeno, že je spoluvlastnicí nemovitostí blíže popsaných v petitu žaloby. Okresní soud v Náchodě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. 9. 2000, č. j. 4 C 9/2000-88 určil, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastnicemi pozemků specifikovaných v enunciátu rozsudku.

K odvolání žalované i žalobkyně Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. 2. 2001, č. j. 17 Co 678/2000-115 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dne 23. 4. 2001 dovolání. Důvodem pro podání dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. názor žalované, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, které má ve věci po právní stránce zásadní význam. Podle dovolatelky odvolací soud nesprávně posoudil aplikaci ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. Poukazovala přitom na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 5. l. 1994, č. j. 3 Cdo 148/92. Navrhla zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních předpisů. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájené za účinnosti dosavadních předpisů, Nejvyšší soud jako soud dovolací posuzoval přípustnost dovolání podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31.12.2000. S přihlédnutím k právní úpravě účinné do 31. 12. 2000 pak ovšem bylo třeba dospět k závěru, že dovolání v této věci není přípustné.

Z obsahu spisu se nenabízí závěr - a ostatně to dovolatelé ani netvrdí - že by řízení bylo postiženo některou z vad řízení uvedených v § 237 odst. 1 o. s. ř. (důvody zmatečnosti), jejichž existence by zakládala nejen přípustnost dovolání, ale současně i existenci dovolacího důvodu podle § 241 odst. 3 písm. a) o. s. ř.. Přípustnost dovolání v této věci však není dána ani s přihlédnutím k ustanovení § 238 odst. l písm. b) o. s. ř., nebo v § 239 odst. l a 2 o. s. ř.

Podle § 239 odst. l a 2 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže odvolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

V dané věci odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, aniž by tomuto rozhodnutí předcházelo zrušující usnesení odvolacího soudu, a aniž připustil proti svému rozhodnutí dovolání, přičemž žalovaná návrh na vyslovení přípustnosti dovolání v odvolacím řízení neučinila. Ani odvolací soud nezaložil přípustnost dovolání proti svému rozsudku nezaložil výrokem svého rozsudku podle § 239 odst. l o. s. ř.

Přípustnost dovolání tak v této věci nelze dovodit z žádného ustanovení občanského soudního řádu. Dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl podle § 243b odst. 4 o. s. ř. za použití § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř., aniž mohl přistoupit k meritornímu zkoumání námitek v dovolání uvedených.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady řízení zřejmě nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 29. června 2001

JUDr. Josef Rakovsk ý,v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru