Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Nd 469/2019Usnesení NS ze dne 29.01.2020

HeslaPřikázání věci (delegace)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.ND.469.2019.1
Dotčené předpisy

§ 12 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

27 Nd 469/2019-29

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, PSČ 120 00, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 00, o zaplacení 1.615.000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 386/2018, o návrhu na přikázání věci, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 386/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 12. 12. 2018 a doplněnou podáními ze dne 29. 4. 2019 a ze dne 2. 8. 2019 se žalobce domáhá na žalované zaplacení 1.615.000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění.

[2] V podáních ze dne 3. 1. 2019 a ze dne 16. 9. 2019 žalobce uvádí, že „příslušným soudem k projednání žaloby je Okresní soud v Olomouci (z důvodu jeho nestrannosti a neúčasti na předchozích řízeních, které žalobce vedl)“ a „delegování uvedené věci na Okresní soud v Olomouci je rovněž důvodné“, neboť „soudci Obvodního soudu pro Prahu 2 mohou být podjatí, to z důvodu, že je to primárně tento soud, který o žalobách proti žalovanému rozhoduje“.

[3] Žalovaná se k návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci nevyjádřila.

[4] Obvodní soud pro Prahu 9 předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci.

[5] Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně [odstavec 1]. Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

[6] Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

[7] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 9, u nějž je věc vedena, a Okresního soudu v Olomouci, jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána, důvod k přikázání soudu z důvodu nutnosti (§ 12 odst. 1 o. s. ř.) ani z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) neshledal.

[8] Z obsahu předloženého spisu se podává, že žádný ze soudců Obvodního soudu pro Prahu 9 neoznámil podle § 15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle § 16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 1 o. s. ř (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, či ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017).

[9] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[10] Žalobce neuvádí žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly přijmout závěr, podle něhož přikázání věci jinému soudu by mohlo vést k hospodárnějšímu či rychlejšímu projednání věci, a jež by tak mohly být důvodem k přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci.

[11] Nejvyšší soud proto rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 1. 2020

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru