Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Nd 256/2017Usnesení NS ze dne 30.08.2017

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:27.ND.256.2017.1
Dotčené předpisy

§ 14 odst. 1 o. s. ř.

§ 16 odst. 1 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 3049/17 ze dne 11.10.2017 (odmítnuto)
soudce zpravodaj prof. JUDr. Jan Musil, CSc.


přidejte vlastní popisek

27 Nd 256/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Nadace Český hudební fond, se sídlem v Praze 1, Besední 487/3, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 61381390, zastoupené Mgr. Karlem Machánkem, advokátem, se sídlem v Sedleci 120, PSČ 250 65, proti žalovanému Ing. M. Š., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 14 C 214/2015, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Feráka uplatněné žalovaným v řízení o „odvolání“ žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2017, č. j. 1 Nc 2451/2017-100, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 3330/2017, takto:

Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslav Ferák není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 3330/2017.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. dubna 2017, č. j. 1 Nc 2451/2017-100, rozhodl o tom, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Martina Škodová není vyloučena z projednávání a rozhodování této věci.

Žalovaný podal proti uvedenému rozhodnutí dne 15. května 2017 prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 „odvolání“ k Vrchnímu soudu v Praze, soud prvního stupně však toto podání vyhodnotil jako dovolání a předložil je k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 3330/2017 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka.

Žalovaný podal dne 15. července 2017 námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Feráka s odůvodněním, že Komunistická strana Československa (dále jen „KSČ“) spolu s právním předchůdcem žalobkyně připravili rodinu žalovaného o všechen majetek a „tímto řízením se ho ještě snaží dorazit“. Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Miroslav Ferák přitom v minulosti byl členem KSČ.

JUDr. Miroslav Ferák ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k jejím účastníkům ani k jejich zástupcům.

Podle § 16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017 byla námitka vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 3330/2017 předložena senátu 27 Cdo.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

„Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. je pak dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014, jež je veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na webových stránkách tohoto soudu; www.nsoud.cz).

Z hlediska rozhodování o námitce podjatosti je politická angažovanost soudců před rokem 1989 sama o sobě právně irelevantní. I z § 60 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, který stanoví předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, nevyplývá žádné omezení pro členy určité politické strany či hnutí. Členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2008, sp. zn. 4 Nd 398/2008).

Nejvyšší soud v této souvislosti poukazuje na usnesení ze dne 24. února 2011, sp. zn. III. ÚS 3268/10 (veřejnosti dostupné na webových stránkách Ústavního soudu nalus.usoud.cz), v němž Ústavní soud zdůraznil, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Citované rozhodnutí neakceptuje tezi, že by soudci – dřívější členové KSČ – věc stěžovatele, bývalého politického vězně totalitárního komunistického režimu, nemohli rozhodovat. Míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je proto nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.

Případný závěr o podjatosti JUDr. Miroslava Feráka by se tudíž musel opírat o objektivní skutečnosti a o existenci jeho vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení (dle kritérií uvedených výše). Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce není pouhý (zcela obecný) odkaz na jeho (údajnou) politickou angažovanost v minulosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2011, sp. zn. 4 Nd 107/2011).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudce Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Miroslav Ferák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2017

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru