Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Nd 178/2017Usnesení NS ze dne 30.08.2017

HeslaPodjatost
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:27.ND.178.2017.1
Dotčené předpisy
§ 14 o. s. ř.

přidejte vlastní popisek

27 Nd 178/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně I. M., proti žalovaným 1) Ing. M. Č., zastoupenému JUDr. Lubošem Chalupou, advokátem, se sídlem v Praze 8, Křižíkova 159/56, PSČ 186 00, a 2) Stavebnímu bytovému družstvu Praha 5, se sídlem v Praze 5, U Demartinky 2561/1, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 00063657, zastoupenému JUDr. Juditou Kodlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 292/14, PSČ 120 00, o vyklizení bytu a o určení vlastnictví k bytové jednotce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 92/2008, o námitce podjatosti soudců senátu 26 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2016, č. j. 22 Co 384/2016-869, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017, takto:

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavlína Brzobohatá, JUDr. Miroslav Ferák a JUDr. Jitka Dýšková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 10. srpna 2016, č. j. 31 C 92/2008-843, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 nepřipustil „záměnu účastníků řízení na straně žalobkyně“.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017 (dříve pod sp. zn. 26 Cdo 441/2017) a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté, JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové.

Podáním ze dne 14. února 2017 dovolatelka uplatnila námitku podjatosti všech soudců senátu 26 Cdo, hlavně předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové, která rozhodovala ve věci D. M., dcery dovolatelky, a její dovolání „odmítla“ usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2016, č. j. 26 Cdo 3531/2015-703. Dovolatelka namítá, že „senát měl celý spis u sebe k prostudování a určitě věděl, že celá kauza je vedena protiprávně, účelově“. Dovolatelka proto navrhuje, aby byl senát 26 Cdo odvolán, neboť důvody a skutečnosti v podání blíže popsané „v dané kauze vůbec neprošetřoval a nestudoval, nebyl spravedlivý a nezastavil řízení“.

Soudci senátu 26 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Pavlína Brzobohatá, JUDr. Miroslav Ferák a JUDr. Jitka Dýšková se k námitce podjatosti vyjádřili dne 18. května 2017 shodně tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah, který by byl významný z pohledu § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

Podle § 16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017 předložena senátu 27 Cdo.

Podle § 14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Dovolatelka v uplatněné námitce podjatosti neuvedla žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti některého z uvedených soudců. Dovozuje-li dovolatelka podjatost těchto soudců pouze z toho, jakým způsobem rozhodli v jiném řízení, potom zjevně přehlíží, že podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jinak řečeno, důvodem k vyloučení označených soudců z projednání a rozhodnutí dané věci není (nemůže být) jen okolnost, že odmítli dovolání dcery dovolatelky D. M.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci ve výroku tohoto usnesení uvedení nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 2279/2017.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2017

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru