Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Nd 144/2017Usnesení NS ze dne 31.10.2017

HeslaPodjatost
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:27.ND.144.2017.1
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.

§ 16 odst. 1 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 569/18 ze dne 27.02.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jan Filip


přidejte vlastní popisek

27 Nd 144/2017-332

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky D. K., za účasti 1) SC Servis, s. r. o., se sídlem v Praze 3, Soběslavská 2064/48, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 46709088, a 2) J. Š., obou zastoupených Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Pobočná 1395/1, PSČ 141 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 208/2004, o námitce podjatosti, takto:

Námitka podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olgy Římalové ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 14 Cmo 81/2016 se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 15. srpna 2016, č. j. 14 Cmo 81/2016-291, potvrdil (k odvolání navrhovatelky) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2016, č. j. 21 Cm 208/2004-244, jímž byl navrhovatelce ustanoven zástupce pro dovolací řízení Mgr. Radim Struminský, advokát.

V podání ze dne 17. září 2016, doručeném Městskému soudu v Praze téhož dne, uplatnila navrhovatelka námitku podjatosti proti soudkyni JUDr. Olze Římalové.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle § 16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2).

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda navrhovatelka uplatnila námitku podjatosti včas.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83). Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, či ze dne 28. ledna 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015.

Uplatnila-li proto navrhovatelka – jak se podává z obsahu spisu – námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olgy Římalové (podáním ze dne 17. září 2016) až poté, kdy řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 81/2016 pravomocně skončilo, učinila tak opožděně.

Pouze na okraj pak Nejvyšší soud podotýká, že námitka podjatosti je – s ohledem na navrhovatelkou tvrzené důvody podjatosti – i zjevně nedůvodná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. září 2010, sp. zn. 4 Nd 296/2010, ze dne 20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 14/2012, či ze dne 28. března 2012, sp. zn. 23 Nd 370/2011).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru