Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 996/2019Usnesení NS ze dne 27.10.2020

HeslaBytové družstvo
Privatizace
Zásady poctivého obchodního styku
KategorieB
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.996.2019.3
Dotčené předpisy

§ 227 obch. zák.

§ 265 obch. zák.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 996/2019-137

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele L. B., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Malátova 396/15, PSČ 150 00, za účasti Bytového družstva Lumiérů 2022, se sídlem v Praze 5, Lumiérů 451/20, PSČ 152 00, identifikační číslo osoby 24151416, zastoupeného Mgr. Danielem Slavíkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Stroupežnického 2324/26, PSČ 150 00, o určení členství v bytovém družstvu a o nahrazení projevu vůle uzavřít nájemní smlouvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 303/2013, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2018, č. j. 7 Cmo 436/2016-100, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2018, č. j. 7 Cmo 436/2016-100, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 7. 2016, č. j. 72 Cm 303/2013-65, určil, že navrhovatel je členem Bytového družstva Lumiérů 2022 (dále jen „družstvo“) [výrok I.], nahradil projev vůle družstva k uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu XY (dále jen „předmětný byt“) v domě na ulici XY (dále též jen „bytový dům“), s navrhovatelem, s obsahem uvedeným ve výroku (výrok II.), určil, že smlouva nabyla účinnosti dnem nabytí „účinnosti“ tohoto rozhodnutí (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

[2] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:

1/ Zastupitelstvo městské části Praha 5 dne 23. 4. 2009 schválilo pravidla, kterými se určuje další postup prodeje bytových domů ve vlastnictví Hlavního města Prahy, městské části Praha 5, jako celek oprávněným nájemcům bytů (dále též jen „pravidla“). Podle pravidel se oprávněným nájemcem bytu rozumí nájemce, jemuž vznikl a trvá nájem bytu a jenž nemá dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu, a jenž nemá pronajat či nevlastní jiný byt (s výjimkou případů, kdy na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval jeden byt). Pravidla dále (mimo jiné) určovala postup, jak musí oprávněný nájemce projevit svůj souhlas s prodejem nemovitostí, a dále povinnost oprávněného nájemce složit na účet městské části jistinu 10.000 Kč.

2/ Navrhovatel (jako nájemce) a městská část Praha 5 (jako pronajímatel) uzavřeli dne 15. 11. 2010 smlouvu o nájmu na dobu určitou od 15. 11. 2010 do 14. 11. 2011, na základě níž byl navrhovateli přenechán do užívání předmětný byt.

3/ Rada městské části Praha 5 usnesením ze dne 10. 5. 2011 schválila uzavření nájemní smlouvy s navrhovatelem na dobu neurčitou. Smlouvou o nájmu ze dne 1. 6. 2011 byl navrhovateli pronajat předmětný byt s účinností od 1. 6. 2011 na dobu neurčitou.

4/ Rada městské části Praha 5 dne 17. 5. 2011 schválila realizaci záměru – prodeje bytového domu (dvojbloku), na ulici XY, včetně příslušenství a k domu náležejících pozemků, v k. ú. XY, za tržní cenu 16.900.000 Kč. Následně městská část Praha 5 učinila oprávněným nájemcům bytového domu nabídku na odkoupení nemovitosti podle pravidel.

5/ Dne 30. 6. 2011 (správně dne 29. 6. 2011) se konala ustavující schůze družstva, jež schválila stanovy družstva. Navrhovatel se ustavující schůze neúčastnil, nicméně ke dni založení družstva byl oprávněným nájemcem ve smyslu pravidel (splňoval všechny podmínky, včetně podmínky bezdlužnosti).

6/ Podle článku 7 stanov družstva členství v družstvu vzniká buď při založení družstva dnem vzniku družstva a za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství a přechodem členství nebo jiným způsobem stanoveným zákonem (bod 2). Zakládajícími členy družstva mohou být pouze fyzické osoby, oprávnění nájemci bytu v domě č. p. XY a v domě č. p. XY, ulice XY, za splnění podmínky existence řádného nájemního vztahu k bytu, kteří ke dni podání přihlášky mají vyrovnané veškeré finanční závazky vyplývající z tohoto nájemního vztahu (bod 3). Nového člena lze přijmout na základě písemné přihlášky, po splnění podmínek, a to souhlasu s přijetím, schváleném členskou schůzí, splacení základního členského vkladu, příplatku do nedělitelného fondu a zápisného a převzetí závazku ke splacení dalšího členského vkladu ve výši a lhůtě určené členskou schůzí (bod 4).

7/ Navrhovatel se v období od května do června 2011 staral o nemocné rodiče (ročník 1933 a 1936) a z tohoto důvodu se v předmětném bytě vyskytoval méně často.

8/ Navrhovatel uhradil dne 7. 7. 2011 družstvu poplatek za právní služby potřebné pro založení družstva ve výši 3.000 Kč.

9/ Navrhovatel dne 11. 7. 2011 převzal od městské části Praha 5 dokument „Nabídka na odkoupení nemovitosti“, podepsal potvrzení zájmu účastnit se privatizace a uhradil městské části Praha 5 jistinu ve výši 10.000 Kč.

10/ Družstvo vzniklo zápisem do obchodního rejstříku ke dni 24. 8. 2011.

11/ Navrhovatel dne 11. 7. 2011 podepsal přihlášku do družstva a předal ji předsedovi představenstva dne 27. 9. 2011. K výzvě družstva ze dne 29. 9. 2011 navrhovatel doložil k přihlášce všechny potřebné dokumenty, včetně potvrzení o bezdlužnosti. Zbylé povinné platby (vstupní členský vklad, základní členský vklad, příplatek do nedělitelného fondu a poplatek na režijní výdaje) uhradil ve lhůtě stanovené ve výzvě družstva dne 11. 10. 2011 a dne 17. 10. 2011.

12/ Členská schůze družstva konaná dne 19. 12. 2011 nevyslovila souhlas s přijetím navrhovatele za člena družstva (pro vyslovení souhlasu byli 3 členové, proti bylo 6 členů a 5 členů se zdrželo hlasování).

13/ Řada členů družstva byla přesvědčena, že navrhovatel předmětný byt neužívá (neboť se v domě téměř nevyskytuje) a bydlí někde jinde.

14/ Dne 23. 4. 2012 podal navrhovatel opětovně přihlášku do družstva. K výzvě družstva splnil veškeré podmínky pro přijetí. Členská schůze konaná dne 22. 5. 2013 nevyslovila souhlas s přijetím navrhovatele za člena družstva.

[3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel splnil všechny podmínky pro vznik členství podle § 227 odst. 2 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“); proto návrhu vyhověl.

[4] Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením k odvolání družstva rozhodnutí soudu prvního stupně změnil ve výrocích I. až III. tak, že návrh zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[5] Odvolací soud nejprve zdůraznil, že navrhovatel doručil první členskou přihlášku družstvu dne 27. 9. 2011, tj. až po konání ustavující členské schůze dne 29. 6. 2011. Navrhovateli proto nemohlo vzniknout členství v družstvu podle § 227 odst. 2 písm. a) obch. zák.

[6] Odvolací soud dále – poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004, a ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4316/2010 – vysvětlil, že určovací žaloba může mít v dané věci pouze deklaratorní, nikoliv konstitutivní charakter, a že soud může do vnitřních poměrů družstva zasahovat jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. Přitom žádné ustanovení obchodního zákoníku neumožňuje, aby soud absenci souhlasu členské schůze družstva s přijetím uchazeče o členství nahradil svým rozhodnutím. Soud nemůže na základě určovací žaloby nahradit tento souhlas a konstituovat členství v družstvu.

[7] Z řečeného podle odvolacího soudu plyne, že návrh je nedůvodný. Není přitom významné, zda navrhovatel splnil všechny podmínky pro přijetí za člena družstva. Nesouhlas členské schůze s jeho přijetím za člena je „autonomním rozhodnutím členské základny“, do kterého soud není oprávněn zasahovat. Členská schůze není ani ze zákona povinna sdělovat důvody nepřijetí člena do družstva. Navrhovateli tak nemohlo vzniknout – pro absenci souhlasu členské schůze – členství podle § 227 odst. 2 písm. b) obch. zák.

II. Dovolání a vyjádření k němu

[8] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, maje je za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k řešení otázky vzniku členství oprávněného nájemce obecního bytu (v bytovém domě určeném k privatizaci) v bytovém družstvu, zakládaného v režimu obchodního zákoníku, účinném do 31. 12. 2013, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 3701/15.

[9] Podle dovolatele odvolací soud „zcela odchylně posoudil souzenou věc z důvodu přepjatě formalistického výkladu hmotného práva, zejména ustanovení § 224 a § 227“ obch. zák. Tímto „přílišným formalismem“ odvolací soud porušil dovolatelovo právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, právo na ochranu majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i princip rovnosti v právech podle čl. 1 Listiny.

[10] Odvolací soud tímto výkladem zamezil dovolateli v nabytí družstevního podílu, přitom družstvo bylo zakládáno za účelem privatizace bytového domu a jeho členy se mohli stát – dle privatizačních pravidel – pouze oprávnění nájemci bytů, bez dluhu na nájemném a službách, kteří nevlastní ani nemají v nájmu jiný byt. Všechny tyto podmínky dovolatel splňoval, podal dvakrát přihlášku do družstva, kterou mu bez jakéhokoliv důvodu družstvo odmítlo schválit. Přitom sama neúčast dovolatele na ustavující schůzi nemůže způsobit nepřijetí za člena družstva.

[11] Družstvo považuje napadené rozhodnutí za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl. Družstvo uvádí, že se dovolatel vlastní vinou nestal zakládajícím členem družstva pro nesplnění zákonných podmínek, neboť přihlášku podal až 27. 9. 2011, tedy po vzniku družstva.

III. Přípustnost dovolání

[12] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.

[13] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení otázky vzniku členství v bytovém družstvu, založeném za účelem privatizace bytového domu vlastněného obcí, za účinnosti obchodního zákoníku, dovolacím soudem doposud neřešené.

IV. Důvodnost dovolání

[14] Podle § 224 obch. zák. pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze družstva (odst. 1). Na ustavující schůzi družstva jsou oprávněny hlasovat osoby, které podaly přihlášku do družstva (odst. 3 věta první). Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, jestliže se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze družstva určenému členu představenstva způsobem stanoveným členskou schůzí (odst. 5).

[15] Podle § 227 odst. 2 obch. zák. po splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov vzniká členství při založení družstva dnem vzniku družstva (písm. a/), za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky (písm. b/). Členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu (odst. 4). Podrobnější úpravu členství, jeho vzniku a zániku upravují stanovy (odst. 5).

[16] Poukazuje-li dovolatel na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3701/15, pomíjí, že oproti situaci stěžovatelů ve věci řešené Ústavním soudem nepodal přihlášku do družstva před konáním ustavující schůze a ani nezaplatil základní členský nebo vstupní vklad do 15 dnů od konání ustavující schůze družstva (§ 224 odst. 3 a 5 obch. zák.). Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolateli nevzniklo členství v družstvu podle § 227 odst. 2 písm. a) obch. zák. dnem vzniku družstva, je správný.

[17] Odvolacímu soudu lze taktéž přisvědčit v názoru, podle něhož soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní korporace zásadně jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (srov. vedle rozhodnutí citovaných odvolacím soudem např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, uveřejněné pod číslem 10/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3312/2018). Z řečeného se mimo jiné podává, že soud nemůže např. svým rozhodnutím nahradit rozhodnutí příslušného orgánu družstva o přijetí určité osoby za člena družstva.

[18] Konečně správný je i závěr odvolacího soudu, podle kterého je rozhodnutí soudu o návrhu na určení, že dovolatel je členem družstva, rozhodnutím toliko deklaratorním; členství dovolatele v družstvu nezakládá (srov. vedle odvolacím soudem přiléhavě citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3318/2006, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 26 Cdo 4779/2009).

[19] Přesto však napadené rozhodnutí neobstojí.

[20] Obecně platí, že za trvání družstva vzniká členství v družstvu podle § 227 odst. 2 písm. b) obch. zák. na základě dvoustranného projevu vůle; přihlášky zájemce o členství a projevu vůle družstva (zpravidla učiněného ve formě rozhodnutí příslušného orgánu) zájemce za člena přijmout. Zásadně je přitom věcí družstva (jeho příslušného orgánu), zda (a za jakých podmínek) přihlášku akceptuje a uchazeče přijme za člena. Nicméně v poměrech projednávané věci nelze přehlédnout její specifické okolnosti.

[21] Základním účelem založení a vzniku družstva bylo umožnit oprávněným nájemcům podílet se na nabytí bytového domu podle pravidel pro privatizaci bytového fondu městské části, a získat tak majetkovou hodnotu v podobě družstevního podílu, s nímž je spojeno právo nájmu bytu, který každý z oprávněných nájemců doposud užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené s městskou částí.

[22] Dovolatel splňoval všechny podmínky určené pravidly pro privatizaci (byl oprávněným nájemcem, který se mohl podílet na privatizaci bytového domu, projevil vůli se privatizace účastnit a zaplatil městské části požadovanou jistinu), podal přihlášku do družstva a splnil všechny podmínky pro vznik členství (včetně podmínek, jež museli podle článku 7 odst. 3 stanov splňovat zakládající členové družstva). V bytovém domě se v rozhodné době nezdržoval proto, že pečoval o své rodiče, přičemž členové družstva byli přesvědčeni, že byt neužívá a bydlí jinde.

[23] Za této situace odpovídá požadavku na poctivost v právním styku [slovy ustanovení § 265 obch. zák., jež se podle § 261 odst. 3 písm. b) obch. zák. uplatní i na vztah mezi družstvem a jeho členy, popř. uchazeči o členství, zásadám poctivého obchodního styku], povinnost družstva akceptovat písemnou členskou přihlášku dovolatele. Naopak uplatnění článku 7 odst. 4 stanov, podle něhož je ke vzniku členství nutný také souhlas členské schůze (tj. ponechání vzniku členství dovolatele v družstvu na libovůli jeho členů), odporuje – v případě dovolatele – požadavku poctivosti (zásadám poctivého obchodního styku). Takové jednání družstva tudíž nepožívá právní ochrany (§ 265 obch. zák.) a otázku vzniku členství dovolatele v družstvu je nutné posuzovat tak, jako by k jeho vzniku nebyl souhlas členské schůze nutný (tedy jako by družstvo úpravou ve stanovách akceptovalo přihlášku osoby, jež splní všechny ostatní podmínky členství).

[24] Jelikož opačný názor odvolacího soudu není správný a dovolání je důvodné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu (včetně závislého výroku o nákladech řízení) zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).

[25] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).

[26] V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 10. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru