Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 65/2019Usnesení NS ze dne 14.10.2020

HeslaSpolek (o. z.)
Členská schůze [ Spolek (o. z.) ]
Usnesení členské schůze (neplatnost) [ Družstvo ]
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.65.2019.1
Dotčené předpisy

§ 663 předpisu č. 90/2012 Sb.

§ 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 65/2019-154

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) P. D., narozeného XY, bytem XY a b) M. D., narozené XY, bytem tamtéž, zastoupených JUDr. Evou Rujbrovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Ulrychova 845/5, PSČ 624 00, za účasti Spolku Klácelova 1/ Údolní 95, v likvidaci, se sídlem v Brně, Klácelova 280/1, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26606356, zastoupenému JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Pellicova 29/8a, PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 54 C 66/2014, o dovolání navrhovatelů proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 7. 2018, č. j. 44 Co 530/2015-124, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit účastníkovi společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 9. 2015, č. j. 54 C 66/2014-64, zamítl návrh M. D. a P. D. [dále jen „navrhovatelé a) a b)“] na vyslovení neplatnosti usnesení I., II. a III. členské schůze Spolku Klácelova 1/ Údolní 95, v likvidaci (dále jen „spolek“), konané dne 25. 2. 2014 [výrok I.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] K odvolání navrhovatelů a) a b) Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podali navrhovatelé a) a b) dovolání, jež Nevyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Jádrem „sporu“ v projednávané věci je řešení otázky členství navrhovatelů ve spolku. Prostřednictvím dovolací argumentace dovolatelé zpochybňují platnost „usnesení“ členské schůze spolku ze dne 25. 2. 2014, kterými členská schůze „určila“, že navrhovatelé nejsou členy spolku, „potvrdila“ své dřívější usnesení, kterým navrhovatele nepřijala za své členy, a „usnesla se“, že dovolatelé (v minulosti) nesplnili podmínky členství (dále jen „napadená usnesení“).

[5] Již v usnesení ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 445/2018, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož závěrečné „usnesení“ členské schůze družstva, jehož obsahem je pouhé shrnutí již předtím (na stejném zasedání) přijatých usnesení členské schůze, bez vůle způsobit následky jiné než těmito již přijatými usneseními vyvolané, nemá povahu právního jednání, a proto nepodléhá soudnímu přezkumu v režimu § 663 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Návrh na vyslovení neplatnosti takového usnesení členské schůze soud zamítne.

[6] Tento závěr, ač přijatý v družstevních poměrech, se obdobně uplatní i v poměrech spolku.

[7] Otázky, které dovolatelé předestřeli v dovolání, nejsou s to založit přípustnost dovolání, neboť jejich řešení se nemůže projevit v poměrech dovolatelů založených napadeným rozhodnutím (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4934/2014, usnesení ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4562/2014, či usnesení ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[8] Napadená „usnesení“ jsou svou povahou pouhou rekapitulací předchozích rozhodnutí členských schůzí spolku; proto nemohou mít žádné právní účinky. Je tomu tak i z toho důvodu, že k autoritativnímu rozhodování o tom, zda určité osoby jsou (nebo nejsou) členy spolku, je oprávněn jedině soud.

[9] Na právě vysloveném závěru nic nemění ani to, že k přijetí napadených usnesení vybídl spolek Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 6. 2012, č. j. 44 Co 364/2010-89, (jeho správnost Nejvyššímu soudu nepřísluší v tomto řízení posuzovat).

[10] Nadto, i kdyby napadená usnesení (hypoteticky) byla s to vyvolat právní účinky (a jejich neplatnost byla vyslovena), nebylo by tím členství navrhovatelů ve spolku založeno.

[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

[12] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 14. 10. 2020

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru