Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 46/2021Usnesení NS ze dne 04.03.2021

HeslaZastoupení povinné [ Zastoupení ]
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.46.2021.1
Dotčené předpisy

§ 243f odst. 3 o. s. ř.

§ 241 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 46/2021-141

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 2.500.000 Kč s příslušenstvím, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení podaných žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2016, č. j. 20 Co 109/2016-24, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 1. 2016, č. j. 42 C 155/2015-19, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 1. 2019, č. j. 42 C 155/2015-105, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 155/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2020, č. j. 20 Co 332/2020-136, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 17. 7. 2020, č. j. 42 C 155/2015-130, odmítl žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení podané žalobcem dne 4. 6. 2016 a 12. 3. 2019 (výrok I. a III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. a IV.).

[2] K odvolání žalobce Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

[4] Podle § 241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

[5] Podle § 241b odst. 2 věty první o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.

[6] Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

[7] O žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro dovolací řízení soud prvního stupně nerozhodoval, neboť shodná žádost žalobce pro předchozí dovolací řízení byla již pravomocně zamítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 6. 2019, č. j. 42 C 155/2015-115, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2019, č. j. 20 Co 246/2019-121. Pokud žalobce v tomto dovolacím řízení podal nový a obsahově zcela totožný návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (doručený soudu prvního stupně dne 18. 11. 2020), aniž by netvrdil změnu svých majetkových poměrů, není třeba o tomto návrhu opětovně rozhodovat (srov. usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, a ze dne 29. 1 2014, sp. zn. 29 Cdo 4239/2013, uveřejněná pod čísly 99/2013 a 49/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[8] Dovolacímu soudu je známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává množství většinou neodůvodněných procesních podání (včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce), jakož i opravných prostředků. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k žalobci např. usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016).

[9] Dovolatel není v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem a netvrdil ani nedoložil, že má právnické vzdělání, přičemž k jeho opětovnému návrhu na ustanovení zástupce se nepřihlíží. Ačkoli žalobce nebyl soudem prvního stupně vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, dovolací soud ustáleně dovozuje, že žalobce si musí být vědom povinnosti být v dovolacím řízení zastoupen z jiných probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát bezúspěšně vyzýván k odstranění nedostatku povinného zastoupení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 624/2017, nebo usnesení ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 464/2018).

[10] Tento procesní postup aproboval také Ústavní soud, který v usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu, uzavřel, že „v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné“ (obdobně viz také usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. I. ÚS 355/20).

[11] Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s § 243f odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.).

[12] Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí osud dovolání, nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).

[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 3. 2021

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru