Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 4550/2018Usnesení NS ze dne 17.03.2020

HeslaDružstvo
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.4550.2018.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 4550/2018-91

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně K. G., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Monikou Rutlandovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Panská 895/6, PSČ 110 00, proti žalovanému Lidovému bytovému družstvu Praha 4, se sídlem v Praze 4, Zdaru 1086/3, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 48030660, zastoupenému JUDr. Evou Ptáčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Trojická 437/20, PSČ 128 00, o určení členství v bytovém družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 Cm 130/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, č. j. 6 Cmo 208/2017-63, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, k rukám její zástupkyně, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 6. 2017, č. j. 75 Cm 130/2016-35, zamítl „návrh“ na určení, že žalobkyně je členkou Lidového bytového družstva Praha 4 (dále též jen „družstvo“) a že s tímto členstvím v družstvu je spojené i právo nájmu bytové jednotky č. 371/3 v katastrálním území XY, obec XY, na adrese XY, nebo bytu stejné tržní hodnoty (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozhodnutí soudu prvního stupně v části výroku I., jímž byla žaloba o určení členství zamítnuta, změnil tak, že určil, že žalobkyně je členkou družstva, ve zbytku výroku I. rozhodnutí potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož mohli dědicové původní členky družstva darovat své spoluvlastnické podíly na družstevním podílu žalobkyni (smlouvami z 28. 3. 2016 a z 5. 5. 2016), a že se žalobkyně v důsledku toho mohla stát členkou žalovaného družstva, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že:

1) Podíl v obchodní korporaci byl (podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) jinou majetkovou hodnotou ve smyslu § 118 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a nikoliv (jak dovozuje dovolatel) právem, jež se promlčovalo [srov. za všechna rozhodnutí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 29 Odo 1216/2005, (uveřejněné pod číslem 50/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2398/2010, či ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1763/2016].

2) Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je podíl v obchodní korporaci věcí v právním smyslu, a to věcí movitou a nehmotnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, uveřejněné pod číslem 152/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odst. 28).

3) Jestliže byl družstevní podíl v (podílovém) „spoluvlastnictví“ (spolumajitelství) více osob, mohly tyto osoby převést své „spoluvlastnické“ podíly na třetí osobu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4886/2015).

[6] V projednávané věci právu dědiců převést jimi nabyté podíly na družstevním podílu přitom nebránila skutečnost, že se předtím (nejprve) nedohodli, který z nich bude jediným členem družstva. I kdyby se v důsledku absence této dohody nestali členy družstva, byli spolumajiteli (resp. od 1. 1. 2014 spoluvlastníky) družstevního podílu a se svými spoluvlastnickými podíly na družstevním podílu mohli disponovat (k odlišení mezi vlastnictvím družstevního podílu a členstvím v družstvu srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4215/2016, uveřejněný pod číslem 38/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 17. 3. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru