Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 3629/2018Usnesení NS ze dne 26.05.2020

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.3629.2018.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 3629/2018-140

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele A. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Pavelcem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 724/7, PSČ 110 00, za účasti S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Vlastimilem Tauberem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 207/34, PSČ 400 01, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 192/2014, o dovolání S. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2018, č. j. 14 Cmo 276/2016-119, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 1. 2016, č. j. 80 Cm 192/2014-92, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady S. (dále též jen „společnost“) ze dne 18. 9. 2014, jímž bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele z funkce jednatele (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání.

[3] V průběhu odvolacího řízení navrhovatel navrhl přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), do pravomocného skončení trestního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 T 96/2015, v němž společnost vystupuje jako poškozená. Podle navrhovatele „nadále probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu o tom, že byl spáchán trestný čin“.

[4] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl, že odvolací řízení se přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 T 96/2015.

[5] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné.

[6] Učinil tak proto, že dovoláním – jakožto mimořádným opravným prostředkem – lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

[7] Rozhodnutí odvolacího soudu o přerušení odvolacího řízení není rozhodnutím odvolacího soudu, jímž se končí odvolací řízení; dovolání tudíž nemůže být přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání proti tomuto rozhodnutí pak nezakládá ani § 238a o. s. ř.

[8] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 5. 2020

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru