Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 3321/2017Usnesení NS ze dne 15.09.2017

HeslaPodmínky řízení
Zastoupení
Zastavení řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.3321.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř.

§ 138 odst. 1 o. s. ř.

§ 30 o. s. ř.

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 3321/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobkyně Mgr. D. K., proti žalované JUDr. D. S., advokátce, se sídlem v Praze 10, Hradešínská 2401/53, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 66222087, o zaplacení 3.000.000 Kč, o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost podaných žalobkyní proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. listopadu 2012, č. j. 34 C 75/2008-264, a Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2013, č. j. 70 Co 52/2013-289, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 34 C 75/2008, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2017, č. j. 70 Co 182/2017-613, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 13. dubna 2017, č. j. 34 C 75/2008-598, zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. května 2017, č. j. 70 Co 182/2017-613, rozhodnutí soudu prvního stupně k odvolání žalobkyně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž požádala o osvobození od soudního poplatku za dovolací řízení v plném rozsahu a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Při podání dovolání nebyla žalobkyně zastoupena advokátem, ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání.

Podle § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

K žádosti dovolatelky o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle § 138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014). Vzhledem k tomu, že dovolatelka není povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu § 138 a § 30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatelka své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).

Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka nemá právo na ustanovení dalšího zástupce, neboť jí v řízení vedeném pod sp. zn. 34 C 75/2008 byly ustanoveny již tři zástupci, jejichž ustanovení zrušil soud pro narušení nezbytné důvěry ve smyslu § 20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, k němuž došlo z důvodu na straně dovolatelky (viz č. l. 15, 178 a 472 spisu), a dovolatelka tak opakovaně zneužívá dobrodiní, které zákonodárce ustanovením § 30 o. s. ř. umožňuje osobám, jež k ochraně svých zájmů zástupce potřebují, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2016, sp. zn. 32 Cdo 1342/2016, ze dne 17. července 2017, sp. zn. 20 Cdo 1316/2017, ze dne 28. července 2017, sp. zn. 25 Cdo 2476/2016, dále např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. června 2010, sp. zn. IV. ÚS 1184/10, ze dne 21. září 2010, sp. zn. II. ÚS 1805/10, ze dne 6. prosince 2012, sp. zn. II. ÚS 627/12, a ze dne 6. června 2013, sp. zn. II. ÚS 64/13, dostupná na webových stránkách Ústavního soudu).

V situaci, kdy je dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, není důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolatelce ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatelky.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že – ačkoliv tak neučinil ani soud prvního stupně

– nevyzýval dovolatelku ke splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li dovolatelka v dovolacím řízení zastoupena advokátem (zastavení dovolacího řízení). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatelka se v minulosti obracela mnohokráte na Nejvyšší soud s dovoláním, a byla soudy ke splnění podmínky povinného zastoupení opakovaně vyzývána, a to včetně poučení o následcích nevyhovění těmto výzvám (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. 28 Cdo 3724/2015, sp. zn. 29 Cdo 17/2016, sp. zn. 30 Cdo 5144/2016, či sp. zn. 30 Cdo 584/2017). Dovolatelce je tudíž nepochybně dobře známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem a že následkem nesplnění podmínky povinného zastoupení je zastavení dovolacího řízení.

Jak se přitom podává z ustálené judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým; srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze dne 13. ledna 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015, ze dne 4. října 2016, sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, či ze dne 18. ledna 2017, sp. zn. 30 Cdo 5291/2016.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. září 2017

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru