Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 326/2020Usnesení NS ze dne 20.05.2020

HeslaPromlčení
Náhrada škody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.326.2020.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

§ 398 obch. zák.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 2400/20


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 326/2020-392

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce KING DAWN a. s. "v likvidaci", se sídlem v Praze 3, Koněvova 2660/141, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 26873567, zastoupeného Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na strži 2102/61a, PSČ 140 00, proti žalovaným 1) J. S., narozenému XY, bytem XY, 2) J. Š., narozenému XY, bytem XY, 3) M. J., narozenému XY, bytem XY, a 4) J. S., narozenému XY, bytem XY, všem zastoupeným JUDr. Rostislavem Dolečkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Seifertova 823/9, PSČ 130 00, o zaplacení 2.260.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 42 Cm 161/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 9. 2019, č. j. 5 Cmo 108/2019-305, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit každému ze žalovaných na náhradě nákladů dovolacího řízení 918.045,15 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 4. 2019, č. j. 42 Cm 161/2016-246, zamítl žalobu o zaplacení 2.260.000.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 12. 9. 2019, č. j. 5 Cmo 108/2019-305, k odvolání žalobce potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož je žalovanými vznesená námitka promlčení důvodná, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 25 Cdo 2883/2006, uveřejněný pod číslem 98/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudky ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3933/2008, ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1021/2011, ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4986/2014, anebo usnesení ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3334/2018, a v něm označená rozhodnutí).

[5] Počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění nároku na náhradu škody, jež měla dovolateli vzniknout tím, že společnost V. (dále jen „společnost“) nevydala dovolateli (coby upisovateli) jím upsané akcie v nominální hodnotě 2.260.000.000 Kč, se váže k okamžiku, kdy se dovolatel (poškozený) dozvěděl nebo měl a mohl dozvědět, že společnost (škůdce) upsané akcie již nemá ve své dispozici (a dovolatel se tak již nemůže po společnosti domáhat jejich vydání).

[6] V poměrech projednávané věci akcionářská práva spojená s předmětnými akciemi vykonávaly osoby odlišné od dovolatele již na valné hromadě společnosti konané dne 1. 7. 2008. Dovolatel se tak měl a mohl dozvědět, že společnost akcie (představující více než 99% podíl na základním kapitálu společnosti) nemá (že je – údajně – vydala jiné osobě), nejpozději v září 2008, kdy byly skutečnosti podávající se z usnesení přijatých valnou hromadou zapsány do obchodního rejstříku.

[7] Argumentace dovolatele ustanovením § 209 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, není případná. Dovolatel přehlíží, že uvedené ustanovení se aplikuje při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, nikoliv v případě efektivního zvýšení základního kapitálu.

[8] Dovolateli lze přisvědčit, že porušila-li společnost povinnost vydat mu jím upsané akcie, nemělo toto porušení (samo o sobě) vliv na možnost výkonu jeho akcionářských práv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4946/2009); k řešení této otázky však není dovolání přípustné, neboť na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá (§ 237 o. s. ř.).

[9] Dovolání nečiní přípustným ani námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Je tomu tak již proto, že touto námitkou dovolatel toliko namítá údajnou vadu řízení, aniž by v souvislosti s tím předestíral jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí a jež splňuje některý z předpokladů přípustnosti dovolání vymezených v § 237 o. s. ř.; uplatňuje tak nezpůsobilý dovolací důvod (viz § 241a odst. 1 o. s. ř.), k jehož přezkoumání není dovolání přípustné. Vzhledem k obsahu dovolání lze nadto uzavřít, že napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností ani netrpí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

[11] O návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci je závislé povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), což mimo jiné znamená, že rozhodl-li dovolací soud (bez zbytečného odkladu) o podaném dovolání, stává se návrh na odklad vykonatelnosti bezpředmětný (obsoletní). K tomu viz obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2826/2017.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 20. 5. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru