Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 2398/2017Usnesení NS ze dne 30.08.2017

HeslaPodmínky řízení
Zastoupení
Zastavení řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:27.CDO.2398.2017.1
Dotčené předpisy

§ 30 o. s. ř.

§ 138 o. s. ř.

§ 243b o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.

§ 243f odst. 2 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 3780/17
soudce zpravodaj JUDr. Vladimír Sládeček


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 2398/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci navrhovatele Ing. J. H., o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a. s., se sídlem v Praze 3, U nákladového nádraží 3144, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 60193671, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 Cm 86/2005, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. září 2016, č. j. 7 Cmo 226/2015-178, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. dubna 2015, č. j. 42 Cm 86/2005-168, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků za podané dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. ledna 2010, č. j. 7 Cmo 402/2008-92.

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatele rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání.

Jelikož dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§ 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále též jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud jej usnesením ze dne 28. července 2017, č. j. 27 Cdo 2398/2017-205, doručeným navrhovateli dne 2. srpna 2017, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a poučil jej, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.

Navrhovatel nedostatek povinného zastoupení neodstranil a podáním ze dne 14. srpna 2017, doručeným Nejvyššímu soudu dne 15. srpna 2017, opětovně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudního poplatku.

Podle § 241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).

Žádost dovolatele o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu posoudil soud prvního stupně, by vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že u dovolatele nejsou naplněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 138 odst. 1 a § 30 o. s. ř., neboť dovolatel uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).

Závěr, ke kterému dospěl odvolací soud v napadeném usnesení a podle něhož dovolateli nemůže být přiznáno osvobození od soudních poplatků, neboť dovolatel – ani přes výzvu soudu prvního stupně – nedoložil pravdivé a úplné prohlášení o jeho aktuálních osobních a majetkových poměrech, jež by osvědčovalo splnění podmínek v § 138 odst. 1 o. s. ř., je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu. V ní soudy opakovaně zdůrazňují nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, či ze dne 28. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 2761/2016; anebo usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16, dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).

V situaci, kdy je dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, není důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení navrhovatele.

Jelikož dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení (i přes poučení o následcích nečinnosti) ani k výše označené výzvě Nejvyššího soudu, ani později, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2, § 243b a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2017

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru