Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 1981/2018Usnesení NS ze dne 11.03.2020

HeslaObchodní rejstřík
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.1981.2018.1
Dotčené předpisy

§ 11 předpisu č. 304/2013 Sb.

§ 17 o. z.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 1981/2018

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Plzeňský Prazdroj, a. s., se sídlem v Plzni, U Prazdroje 64/7, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 45357366, zastoupené Mgr. Vladimírem Uhdem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1207/10, PSČ 110 00, za účasti Právovárečného měšťanstva v Plzni, se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, PSČ 323 00, identifikační číslo osoby 10358986, zastoupeného JUDr. Pavlem Roubalem, advokátem, se sídlem v Plzni, Otýlie Beníškové 1664/14, PSČ 301 00, o výmaz Právovárečného měšťanstva v Plzni z obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. A 29291/KSPL, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 7 Cmo 226/2016, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14. 3. 2016, č. j. A 29291/RD39/KSPL, Fj 13849/2016/KSPL, zamítl návrh ze dne 7. 3. 2016 na výmaz Právovárečného měšťanstva v Plzni (dále též jen „PMP“ nebo „zapsaná osoba“) z obchodního rejstříku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh ze dne 7. 3. 2016 na výmaz PMP z obchodního rejstříku odmítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[4] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož navrhovatelka není osobou oprávněnou k podání návrhu na výmaz PMP z obchodního rejstříku, neboť zapsané osobě nevznikla zákonná povinnost podat návrh na svůj výmaz z obchodního rejstříku, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[5] Z té se podává, že:

1) Návrh na změnu nebo výmaz zápisu obchodní korporace v obchodním rejstříku může zásadně podat pouze dotčená (zapsaná) korporace [§ 11 odst. 1, § 47 a § 42 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů; dále též jen „z. v. r.“], nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis.

2) Jde-li o skutečnost, která musí být podle zákona zapsána v obchodním rejstříku (srov. zejména § 25 odst. 1 a § 48 z. v. r.), popř. o změnu či výmaz skutečnosti, která je v obchodním rejstříku zapsána podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r., přestože její zápis zákon neukládá, je korporace povinna návrh podat ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, kdy rozhodná skutečnost vznikne (nastane) [§ 11 odst. 2 z. v. r.].

3) Nepodá-li zapsaná korporace návrh do 15 dnů ode dne, kdy uplyne lhůta "bez zbytečného odkladu" upravená v § 11 odst. 2 z. v. r. (tedy kdy jí vznikla povinnost podat návrh), otevírá § 11 odst. 3 z. v. r. aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis změn nebo výmazu zápisu v obchodním rejstříku všem osobám, kterým svědčí právní zájem na zápisu.

Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016, uveřejněné pod číslem 2/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[6] Jelikož (podle obsahu spisu) po zápisu PMP do obchodního rejstříku nenastala žádná nová skutečnost, na jejímž základě by mělo dojít k výmazu PMP z obchodního rejstříku, nevznikla zapsané osobě podle § 11 odst. 2 z. v. r. povinnost podat návrh na svůj výmaz z obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu proto nelze uvažovat o tom, že by navrhovatelka mohla opírat své oprávnění k podání takového návrhu o ustanovení § 11 odst. 3 z. v. r.

[7] Namítá-li dovolatelka údajné vady řízení (absence řádného odůvodnění rozhodnutí a nevypořádání se s argumentací dovolatelky), přehlíží, že uvedené námitky nejsou způsobilým dovolacím důvodem (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.), přičemž v souvislosti s nimi Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež by splňovala předpoklady vymezené v § 237 o. s. ř. Nadto lze uzavřít, že řízení uvedenou vadou absence řádného odůvodnění rozhodnutí zjevně netrpí (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

[8] Přípustnost dovolání není způsobilá založit ani otázka „týkající se povinnosti soudu zahájit řízení o výmazu z obchodního rejstříku ex officio“, neboť na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá. Dovolatelka pomíjí, že podle § 237 o. s. ř. je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, v němž Nejvyšší soud zdůraznil, že dovolání není přípustné podle § 237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí).

[9] Bez ohledu na shora uvedené (a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání) však Nejvyšší soud dodává, že sdílí pochybnosti dovolatelky o správnosti zápisu PMP do obchodního rejstříku. Již na první pohled je totiž zřejmé, že PMP není žádnou z osob, které se podle § 42 z. v. r. do obchodního rejstříku zapisují. Přitom platí, že je-li v obchodním rejstříku zapsána osoba, která v něm být podle zákona zapsána nemá, odporuje takový zápis skutečnému stavu. Bude proto na rejstříkovém soudu, aby zvážil postup podle § 78 odst. 1 věty druhé z. v. r., tj. zahájení řízení o výmaz PMP z obchodního rejstříku i bez návrhu.

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 3. 2020

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru