Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 1470/2018Usnesení NS ze dne 24.02.2020

HeslaObchodní rejstřík
Valná hromada
Akciová společnost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.1470.2018.3
Dotčené předpisy

§ 90 odst. 1 předpisu č. 304/2013 Sb.


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 1470/2018-1670

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky T., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, PSČ 110 00, o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. B 1935/KSHK, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 97/2016-806, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 97/2016-806, jakož i usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2015, č. j. B 1935/RD74/KSHK, Fj 71926/2015/KSHK, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Návrhem ze dne 23. 11. 2015 doručeným dne 15. 12. 2015 Krajskému soudu v Hradci Králové (dále též jen „rejstříkový soud“) se navrhovatelka domáhala výmazu dosavadních členů statutárního orgánu, zápisu nových členů statutárního orgánu a zápisu jediného akcionáře do obchodního rejstříku.

[2] Návrh na zápis změn do obchodního rejstříku podepsali za navrhovatelku J. R. Z. jako předseda představenstva a L. O. jako člen představenstva.

[3] K návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku byly rejstříkovému soudu předloženy listiny dokládající údaje o zapisovaných skutečnostech, a to

- (dvě) smlouvy o úplatném převodu akcií ze dne 20. 11. 2015 včetně prohlášení navrhovatelky o převzetí těchto smluv,

- zápis o průběhu řádné valné hromady navrhovatelky konané dne 20. 11. 2015, na níž mělo dojít k udělení souhlasu s převodem všech akcií, včetně listiny přítomných, seznamu akcionářů a pozvánky na valnou hromadu,

- rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady navrhovatelky ze dne 20. 11. 2015 o odvolání všech dosavadních členů představenstva a jmenování nových členů představenstva, [1]

[2] Dovolatelka namítá, že odvolací soud zcela pominul základní procesní zásady a samotný smysl rejstříkového řízení. Uvádí, že odvolacímu soudu bylo prokázáno, že veškeré předložené listiny včetně návrhu samotného jsou padělky a že k právním skutečnostem jimi stvrzeným nikdy nedošlo, tj. nedošlo k převodu akcií ani se nekonala „žádná z tvrzených valných hromad“.

[3] Podle dovolatelky bylo „předně nutno odlišit zdánlivé právní jednání od nulitního právního úkonu a neplatného právního úkonu“. Nesešli-li se dne 20. 11. 2015 skuteční akcionáři a nekonala-li se valná hromada, nemohlo být přijato žádné usnesení, a proto se ani nelze domáhat vyslovení jeho neplatnosti. Akcionářská struktura navrhovatelky byla zcela odlišná, než se podává z předložených smluv o převodu akcií. Akcie jsou rovnoměrně rozděleny mezi celkem pět akcionářů a nejsou (a nikdy nebyli) akcionáři pouze dva. Navíc se jedná o akcie na jméno, k jejichž převodu dochází rubopisem, smlouva o převodu akcií tudíž není dokladem o tom, že akcie byly převedeny. Jelikož jsou akcie od roku 2014 uloženy v úschově advokáta, odkud nebyly vyzvednuty, rubopis na ně nemohl být vyznačen.

[4] Odmítl-li se odvolací soud těmi souvislostmi zabývat, aplikoval § 90 z. v. r. podle dovolatelky v rozporu s jeho smyslem, „svou přezkumnou činnost vyložil ryze formalisticky, tedy v podstatě svůj přezkum zcela eliminoval“.

[5] Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení rejstříkového soudu mění tak, že se návrh na zápis změn do obchodního rejstříku odmítá, popřípadě aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[6] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k vyřešení dovolatelkou předestřené otázky výkladu § 90 z. v. r., již odvolací soud posoudil v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

[7] Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

[8] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:

1) Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu).

2) Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.

3) Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.

4) V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku.

5) Nicméně ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností.

6) Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady kapitálové společnosti lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§ 191 a násl., § 428 a násl z. o. k.); v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1, § 429 odst. 2 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je toto usnesení platné.

7) Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady kapitálové společnosti, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin.

8) Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191, resp. § 428 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.

9) Naopak, bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srovnej zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

[1] Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, a ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, a v nich citovaná rozhodnutí.

[2] V poměrech projednávané věci rejstříkový soud pochybil již tím, že vyhověl návrhu na zápis jediného akcionáře do obchodního rejstříku, ačkoliv z listin k návrhu doložených nevyplývalo, že by označená osoba (J. R. Z.) byla jediným akcionářem společnosti. K převodu akcie na jméno totiž nedochází toliko smlouvou (jež představuje právní titul pro nabytí vlastnictví), nýbrž v souladu s § 1103 odst. 2 o. z., § 263 odst. 3 z. o. k. a § 269 odst. 1 z. o. k. je zapotřebí též rubopisu a předání akcie (modus nabytí vlastnického práva; v poměrech obdobné právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srovnej např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2050/2011). Z listin doložených k návrhu na zápis do obchodního rejstříku neplyne, že akcie na jméno byly opatřeny rubopisem a že byly předány údajnému nabyvateli. [1]

[2] V poměrech projednávané věci dovolatelka v odvolání proti rozhodnutí rejstříkového soudu tvrdila, že listiny k návrhu doložené nebyly podepsány osobami na těchto listinách uvedenými a že jejich obsah neodpovídá skutečnosti, neboť akcionářů bylo (a stále je) pět, nikoliv pouze dva, žádný z akcionářů své akcie neprodal a žádná valná hromada nebyla na den 20. 11. 2015 svolána ani se tohoto dne nekonala. Svá tvrzení dokládala čestnými prohlášeními osob, jež měly sporné listiny podepsat, s jejich úředně ověřenými podpisy. Těmito tvrzeními (a přiloženými čestnými prohlášeními) dovolatelka dostatečně konkrétně a právně relevantně zpochybnila pravost a správnost k návrhu doložených listin. Dospěl-li odvolací soud i přesto k závěru, podle něhož z listin k návrhu doložených vyplývají údaje o skutečnostech, jejichž zápis byl navržen, spočívá jeho rozhodnutí i v tomto ohledu na nesprávném právním posouzení věci (srovnej ostatně i závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3068/2013).

[3] Je-li dovolání přípustné, přihlíží Nejvyšší soud též k vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Taková vada je dána i tehdy, nemělo-li řízení proběhnout pro nedostatek podmínek řízení.

[4] Bylo-li v době rozhodování odvolacího soudu sporné, zda zde vůbec je rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady (kterým mělo dojít k odvolání dosavadních členů představenstva a ke jmenování nových členů představenstva), na něž by mohlo být (do případného vyslovení jeho neplatnosti) pohlíženo jako na platné, bylo sporné i to, zda J. R. Z. a L. O. byli podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. oprávněni za navrhovatelku podat návrh na zápis.

[5] Za této situace tak bylo namístě tyto osoby vyzvat podle § 104 odst. 2 o. s. ř. k prokázání jejich oprávnění s odkazem na § 21 odst. 5 o. s. ř. s tím, že za navrhovatelku může současně jednat jen jediná osoba, a poučit je o následku nesplnění výzvy, kterým je zastavení řízení (srovnej závěr usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 20 Cdo 416/98, a na něj navazující judikatury, podle něhož vada průkazu k jednání za právnickou osobu, obdobně jako nedostatek procesní plné moci, je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit). Odvolací soud tudíž měl rozhodnutí rejstříkového soudu podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

[6] Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, zrušil podle § 243e odst. 1 a 2 o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[7] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2020

JUDr. Marek Doležal

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru