Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

27 Cdo 1111/2019Usnesení NS ze dne 15.04.2020

HeslaŽaloba pro zmatečnost
Přípustnost dovolání
Vady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.1111.2019.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 243c odst. 1, 2 o. s. ř.

§ 229 odst. 1 písm. g) o. s. ř.

§ 229 odst. 3 o. s. ř.

§ 135 odst. 1 o. s. ř.

§ 241a odst. 1, 2 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 2198/20


přidejte vlastní popisek

27 Cdo 1111/2019-270

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně D. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 222/5, PSČ 602 00, proti žalovanému V. F., narozenému XY, se sídlem XY, o zaplacení 313.333 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2014, č. j. 44 Co 148/2013-332, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 115 C 98/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 8. 2018, č. j. 15 Co 84/2018-167, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobou pro zmatečnost doručenou dne 29. 10. 2014 Krajskému soudu v Brně se žalobkyně domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2014, č. j. 44 Co 148/2013-332, a to z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. c) a g) a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 2. 2015, č. j. 44 Co 148/2013-372, vyloučil žalobu pro zmatečnost z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. c) a g) o. s. ř. k samostatnému řízení. Vrchní soud v Olomouci posléze usnesením ze dne 3. 3. 2015, č. j. Ncp 119/2015-16, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. c) a g) o. s. ř. jsou příslušné okresní soudy (výrok I.) a věc postoupil k dalšímu řízení Městskému soudu v Brně (výrok II.).

[3] Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 10. 2017, č. j. 115 C 98/2015-106, žalobu pro zmatečnost podanou z důvodu uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl (výrok I.), žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. g) a odst. 3 o. s. ř., zamítl (výroky II. a III.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).

[4] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 8. 2018, č. j. 15 Co 84/2018-167, k odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil (výrok první), „změnil“ jej „tak“, že jej ve výroku III. zrušil (výrok druhý), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok třetí a čtvrtý).

[5] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[6] Jde-li o naplnění důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) o. s. ř., odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 960/2003, ze dne 5. 12. 2013, sp. zn. 21 Cdo 215/2013, či ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 27 Cdo 627/2017) posuzoval, zda dovolatelkou vytýkaná jednání (jež měla být příčinou rozhodnutí v neprospěch dovolatelky) představují pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně (a jde tedy ve smyslu trestního zákona o trestný čin). Závěr odvolacího soudu, podle něhož v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 47/2007 (ani v navazujícím odvolacím řízení), nebylo rozhodnuto v neprospěch dovolatelky v důsledku trestného činu kteréhokoli soudce podílejícího se na rozhodování v této věci, Nejvyšší soud sdílí.

[7] Odvolací soud taktéž správně a v souladu s ustálenou judikaturou uzavřel, že rozhodnutí soudu prvního stupně (o žalobě pro zmatečnost) není nepřezkoumatelné (ke kritériím tzv. přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sen. zn. 29 ICdo 40/2016).

[8] Konečně otázku, zda soud prvního stupně mohl rozhodnout o žalobě pro zmatečnost přesto, že se dovolatelka omluvila z jednání (aniž by žádala jeho odročení), odvolací soud zodpověděl v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2000, sp. zn. 20 Cdo 803/2000, a v něm citovanou judikaturu, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 26 Cdo 2023/2000). Byla-li dovolatelka zastoupena při ústním jednání svým zástupcem z řad advokátů, mohl soud prvního stupně věc projednat [s čímž dokonce dovolatelka vyjádřila ve své omluvě, již soudu sdělil její zástupce, souhlas (viz č. l. 103 spisu)] a rozhodnout.

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru