Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Nd 211/2020Usnesení NS ze dne 09.06.2020

HeslaPodjatost
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:26.ND.211.2020.1
Dotčené předpisy

§ 14 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Nd 211/2020-11

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce F. O., bytem XY, proti žalovanému M. V., advokátovi se sídlem XY, o ochranu osobnosti a o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 5/2010, o námitce podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci, takto:

Soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ladislav Bognár není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 UL 6/2020.

Odůvodnění:

Ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 5/2010 učinil žalobce podáním ze dne 15. dubna 2020 návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Návrh“). O Návrhu přísluší rozhodnout Vrchnímu soudu v Olomouci, u nějž je věc vedena pod sp. zn. 3 UL 6/2020 (dále jen „Spis“).

V průběhu řízení o Návrhu vznesl žalobce podáním ze dne 7. května 2020 námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ladislava Bognára (a potažmo „celého VS v Olomouci“). Jako důvod, jenž má zakládat pochybnost o jeho nepodjatosti, uvedl poměr „k předmětu žalob“ (viz č. l. 6 Spisu).

Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.”) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti; důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 15a odst. 1 věta první, § 14 odst. 1 a § 14 odst. 4 o. s. ř.).

Podle ustáleného výkladu § 14 odst. 1 o. s. ř., jenž zakotvuje podmínky vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci, podávaného soudní praxí (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod č. 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod č. 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či z 30. srpna 2017, sp. zn. 27 Nd 256/2017 /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 11. října 2017, sp. zn. IV. ÚS 3049/17/), tam vymezený soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Přitom „důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. je dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 11. prosince 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014). V poměrech projednávané věci rovněž nelze ztratit ze zřetele, že Nejvyšší soud již v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněném pod č. 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci; tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí.

V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ladislava Bognára (tím méně pak „celého VS v Olomouci“, jak to formuloval žalobce). Z jeho vyjádření totiž vyplývá, že nemá k věci ani k žalobci (jako jedinému účastníku řízení o Návrhu) žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu a ostatně je neuvedl ani žalobce, který námitku podjatosti vznesl. Pro úplnost zbývá dodat, že pochybnost o nepodjatosti uvedeného soudce nemůže založit toliko obecné tvrzení o jeho poměru „k předmětu žalob“. Důvod, pro který lze pochybovat o nepodjatosti soudce, pak nemůže spočívat ani v jeho postupu v řízení o projednávané věci či v jeho rozhodování v jiných věcech (viz § 14 odst. 4 o. s. ř.). Navíc není důvod přehlížet ani okolnost, že jmenovaný soudce zde není povolán k rozhodování ve věci samé, nýbrž jen k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů).

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), rozhodl, že ve výroku jmenovaný soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 UL 6/2020.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 6. 2020

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru