Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 959/2017Usnesení NS ze dne 01.06.2017

HeslaDovolání
Vady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.959.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241a o. s. ř.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 959/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce statutárního města Most, se sídlem v Mostě, Radniční 1, IČO 00266094, zastoupeného JUDr. Tomášem Kindlem, advokátem se sídlem v Chomutově, Blatenská 3218/83, proti žalované R. Č., M., zastoupené Mgr. Václavem Mimránkem, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 365/23, o vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 39 C 285/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. června 2016, č. j. 84 Co 883/2015-222, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 6. 2016, č. j. 84 Co 883/2015-222, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 1. 2015, č. j. 39 C 285/2010-136, jímž soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalované vyklidit tam specifikovanou parcelu do 15 dnů od právní moci rozsudku a o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 1.488 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Tomáše Kindla, advokáta se sídlem v Mostě.

Nejvyšší soud projednal dovolání žalované a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „o. s. ř.“).

Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu do výroku ve věci samé neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.). Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelky) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v odkazech na otázky, ve kterých se odvolací soud dle dovolatelky odchýlil od praxe dovolacího soudu, nenachází.

Dále je třeba dodat, že v části dovolání, ve které dovolatelka zpochybňuje právní posouzení věci poukazem na vady řízení a na nesprávnost zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro právní posouzení věci, uplatnila rovněž nepřípustný dovolací důvod (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).

Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu do výroku o nákladech řízení není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., neboť tímto výrokem odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění zjevně nepřevyšujícím 50.000 Kč.

Za této situace dovolací soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl dovolání proti výroku ve věci samé, protože trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a proti výroku o nákladech řízení jako nepřípustné.

O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (§ 243 písm. a/ o. s. ř.), který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. června 2017

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru