Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 937/2013Usnesení NS ze dne 17.07.2013

HeslaNájem
Žaloba určovací
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.937.2013.1
Dotčené předpisy

§ 80 písm. c) o. s. ř.

§ 663 obč. zák.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 937/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně ARMEX Oil, s. r. o., se sídlem Děčín VI – Letná, Mánesova 2022/13, IČ: 254 03 460, zastoupené Mgr. Helenou Peychlovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Staré Město, Na Příkopě 1047/17, proti žalovaným 1) Správě a údržbě silnic Ústeckého kraje, příspěvkové organizaci, se sídlem Dubí, Ruská 260, IČ: 000 80 837, zastoupené Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem se sídlem Děčín, Řetězová 2, 2) REAL ESTATE a. s., se sídlem v Chomutově, Pražská 5600, IČ: 254 48 501, a 3) Energetickým a dopravním stavbám a. s., se sídlem Kladno, Osvoboz. pol. vězňů 379, IČ: 476 76 370, zastoupeným Mgr. Alešem Dostálem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Masarykova 3488/1, o určení neplatnosti nájemních smluv, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp.zn. 18 C 109/2010, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. dubna 2012, č. j. 10 Co 675/2011-93, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.904,- Kč, k rukám Mgr. Heleny Peychlové, advokátky se sídlem Praha 1, Staré Město, Na Příkopě 1047/17, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) rozsudkem ze dne 25. 4. 2012, č. j. 10 Co 675/2011-93, potvrdil rozsudek ze dne 9. 5. 2011, č. j. 18 C 109/2010-60, kterým Okresní soud v Děčíně (soud prvního stupně) výrokem I. určil, že nájemní smlouva, uzavřená dne 18. 2. 2009 mezi žalovaným 2) a žalovaným 1), jejímž předmětem je pronájem zde specifikovaných pozemků v k. ú. Jiříkov, je neplatná, výrokem II. určil, že nájemní smlouva uzavřená dne 18. 2. 2009 mezi žalovaným 3) a žalovaným 1), jejímž předmětem je pronájem zde specifikovaných pozemků v k. ú. Horní Jindřichov, je neplatná a výrokem III. rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání podané žalovanou 1) proti rozsudku odvolacího soudu, vydanému dne 25. 4. 2012, Nejvyšší soud jako soud dovolací v souladu s čl. II bodem 7. zákona č. 404/2012 Sb., projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále „o. s. ř.”).

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. (směřuje proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozhodnutím odvolacího soudu byl jeho prvním rozhodnutím ve věci), může být přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež zůstává – i po jeho zrušení nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11 – použitelné pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 /srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11/) jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.

Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.

Jelikož ve smyslu § 242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud (s výjimkou určitých vad řízení) vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.

Dovolatelka spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí „v potřebě postavit najisto, zda je možno vyslovit neplatnost právního úkonu učiněného jiným subjektem než tím, který měl dle tvrzení soudu, navíc nepodloženého, zákon obejít“.

Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá zejména na závěru, že žalobce má na určení neplatnosti shora označených nájemních smluv naléhavý právní zájem. Proti uvedenému závěru dovolatelka nebrojí, její námitka se týká věcné legitimace žalobce k požadovanému určení, jež s naléhavým právním určením směšovat nelze - srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu z 3. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 679/2001, uveřejněný pod č. 77 v časopise Soudní judikatura 5/2002. V označeném rozhodnutí Nejvyšší soud vysvětlil, že věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§ 80 písm. c/ o. s. ř.), nemá jen ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde. Aktivně legitimována k žalobě o určení neplatnosti smlouvy je i osoba, která není účastníkem této smlouvy, jestliže by kladné rozhodnutí o takové žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 6. 1999, sp.zn. 2 Cdon 1690/97, uveřejněný v časopise Právní rozhledy číslo 9, ročník 1999, str. 489).

Přípustnost dovolání v dané věci nemohou založit ani námitky dovolatelky týkající se záměru uzavřít nájemní smlouvy, neboť představují uplatnění nepřípustného dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř.

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání žalované 1) není podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal dovolatelku, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta.

Nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., byla s účinností od 7. 5. 2013 zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Protože v současné době není jiný předpis, kterým by byly stanoveny paušálně sazby odměny pro řízení za zastupování advokátem, stanovil dovolací soud výši nákladů dovolacího řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“) – viz § 151 odst. 2 věta první za středníkem o. s. ř., § 1 odst. 2 AT.

Zástupce žalobkyně učinil v dovolacím řízení jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání - § 11 odst. 1 písm. k/ AT), náleží mu tak náklady ve výši celkem 2.904,- Kč, sestávající z odměny podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) AT ve výši 2.100,- Kč (čl. II vyhlášky č. 486/2012 Sb., § 15 AT), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. § 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 AT), a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 504,- Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).

V Brně dne 17. července 2013

Doc.JUDr. Věra Korecká, CS.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru