Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 5239/2014Usnesení NS ze dne 17.03.2015

HeslaPřípustnost dovolání
Vady podání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.5239.2014.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 5239/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně CPI BYTY, a.s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 1601/47, IČO: 26228700, zastoupené JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí 1601/47, proti žalované J. F., zastoupené Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Plzeňská 2095/150, o stanovení výše nájemného, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 42 C 9/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. dubna 2014, č. j. 11 Co 215/2014-269, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. dubna 2014, č. j. 11 Co 215/2014-269, ve spojení s usnesením ze dne 14. srpna 2014, č. j. 11 Co 215/2014-291 (k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila), odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm schází náležité vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.), přičemž tuto vadu, pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

K projednání dovolání totiž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (resp. jeho části), aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013). Takto postavenému požadavku však dovolatelka nevyhověla ani ve vztahu k výroku o věci samé (výroku I. napadeného rozsudku) a ani ve vztahu k nákladovému výroku (výroku II. napadeného rozsudku).

Kromě toho však nelze ani opomenout, že dotčeným nákladovým výrokem II. odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, takže přípustnost dovolání proti němu nelze opřít o ustanovení § 237 o. s. ř., neboť to výslovně vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 26. září 2013, sen. zn. 29 ICdo 34/2013, uveřejněná pod č. 80/2013 a 5/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za účelné považovat, neboť citované vyjádření se minulo důvody, pro něž bylo dovolání odmítnuto, a proto bylo pro rozhodnutí o dovolání bezvýznamné.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2015

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru