Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 4760/2015Usnesení NS ze dne 24.11.2015

HeslaExekuce
Dovolací důvody
Přípustnost dovolání
Podmínky řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.4760.2015.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013

§ 243b o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 ...

více

přidejte vlastní popisek

26 Cdo 4760/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné BEZNOSKA, s.r.o., se sídlem v Kladně – Kročehlavech, Dělnická 2727, identifikační číslo osoby 43774946, zastoupené JUDr. Ing. Věrou Novákovou, advokátkou se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, proti povinnému P. S., K. – K., zastoupenému JUDr. Renátou Ernestovou, advokátkou se sídlem v Kladně - Vrapicích, Na Vítku 105, pro 50 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 51 EXE 23/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 2013, č. j. 28 Co 181/2013-149, a proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 18. února 2013, č. j. 51 EXE 23/2012-95, takto:

I. Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. srpna 2013, č. j. 28 Co 181/2013-149, se odmítá.

II. Řízení o dovolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 18. února 2013, č. j. 51 EXE 23/2012-95, se zastavuje.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 28. 6. 2013, č. j. 28 Co 181/2013-149, jímž bylo usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 8. 2. 2013, č. j. 51 EXE 23/2012-95, ve výroku o zamítnutí návrhu povinného na ustanovení opatrovníka potvrzeno a ve výroku o osvobození od soudních poplatků změněno tak, že se povinnému uvedená výhoda pro řízení o nařízení exekuce přiznává, odmítl podle § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 – dále o. s. ř. (srov. část první, čl. II., bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dovolatel v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčil důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení – § 241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.), a rovněž neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř.). K projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na § 237 o. s. ř., aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v § 237 o. s. ř. je dle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatelem namítaná vada řízení před odvolacím soudem a soudem prvního stupně (nejednotná aplikace zákona v otázce ustanovení zástupce či opatrovníka v různých fázích téhož řízení) nemůže sama o sobě dovolací důvod či předpoklad přípustnosti dovolání založit. Za tohoto stavu dovolání povinného trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Povinný napadl dovoláním výslovně také usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 18. 2. 2013, č. j. 51 EXE 23/2012-95. Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2015

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru