Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 4707/2014Usnesení NS ze dne 17.03.2015

HeslaDovolání
Vady podání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.4707.2014.1
Dotčené předpisy

§ 241a odst. 2 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 1615/15 ze dne 11.08.2015 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Milada Tomková


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 4707/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobce Rozvoj, stavební bytové družstvo, se sídlem v Opavě - Kateřinkách, U Cukrovaru 1282/9, IČO 00053104, proti žalované Komerční bance, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33, č.p. 969, IČO 45317054, o popření pohledávky v exekuci, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 17 C 160/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. července 2014, č. j. 8 Co 488/2014-57, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2014, č. j. 8 Co 488/2014-57, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen „o. s. ř.“) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), a není v něm vymezen dovolací důvod způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. Dovolatel ve svém dovolání uvedl, že „napadený rozsudek, kterým odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, která dovolacím soudem dosud nebyla ve své souvislosti řešena a dovolacím soudem právní otázky mají být posouzeny jinak“; uvedené právní otázky však nijak nespecifikoval. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky „která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu nebyla dosud vyřešena“, musí být z dovolání patrno, kterou otázku má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2394/2013).

Žádost dovolatele, podle níž „vyřešení věci má být dovolacím soudem posouzeno jinak, než jak to učinil odvolací soud“, významově neodpovídá (ve smyslu § 237 o. s. ř.) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 /uveřejněné pod č. 80/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek/ a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 55/2013 a sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 /ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013). Takový údaj se však z dovolání nepodává. Pro uvedené nedostatky nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Zpochybňuje-li dovolatel výklad ustanovení § 337c o. s. ř. odvolacím soudem (i soudem prvního stupně) a má jej za „mechanický“ a „nespravedlivý“, nemůže tím přípustnost dovolání založit, neboť znění uvedeného ustanovení (srov. § 337c odst. 1 a 5 o. s. ř.) je z hlediska určení skupiny a pořadí zajištěné pohledávky jednoznačné a jeho aplikace nečiní v praxi potíže. V rámci pohledávek zajištěných zástavním právem zákon nerozlišuje, zda jde o zákonné nebo smluvní zástavní právo, a jako jedinou rozhodující skutečnost pro pořadí těchto pohledávek stanoví den vzniku zástavního práva.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. března 2015

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru