Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 443/2015Usnesení NS ze dne 17.02.2015

HeslaExekuce
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.443.2015.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 443/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného R. K., zastoupeného JUDr. Luďkem Lisse, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 7, Jablonského č. 640/2, proti povinnému J. H., zastoupeného JUDr. Lucií Brejchovou Faridovou, advokátkou se sídlem v Pískové Lhotě, Poděbradská č. 4, pro 55.390,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 21 EXE 6123/2012, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. října 2014, č. j. 26 Co 236/2014-85, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2014, č. j. 26 Co 236/2014-85, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 3. 2014, č. j. 21 EXE 6123/2012-51, ve výroku o zastavení exekuce a v nákladových výrocích, a rozhodl o povinnosti oprávněného zaplatit povinnému „na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4.767,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho právní zástupkyně“, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce transparentnosti způsobu výběru rozhodce ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která nebyla stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a to „správcem“ tohoto seznamu (tajemníkem příslušné právnické osoby), a k otázce přezkumu pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu vydaného do 31. 3. 2012, kdy došlo ke změně zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů zákonem č. 19/2012 Sb., srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 20 Cdo 999/2013, a zde zmíněná rozhodnutí, a zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněné pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry nemají omezenou platnost pouze pro uzavírání doložek v režimu spotřebitelských smluv, k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3425/2013] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání oprávněného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. února 2015

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru