Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

26 Cdo 4414/2014Usnesení NS ze dne 15.05.2015

HeslaVady podání
Dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:26.CDO.4414.2014.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

26 Cdo 4414/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobců a) J. M., a b) J. V., zastoupených Mgr. Štěpánkou Brožovou, advokátkou se sídlem Beroun, Husovo nám. 44/31, proti žalované J. V., zastoupené Mgr. Vladimírem Náprstkem, advokátem se sídlem Beroun, Pivovarská 170/3, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 12 C 6/2008, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2013, č. j. 25 Co 284/2013-223, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalovaná (zastoupena advokátem) podala včasné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 21. 6. 2013, č. j. 25 Co 284/2013-223, kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Berouně (soud prvního stupně) ze dne 9. 4. 2013, č. j. 12 C 6/2008-194, jímž zamítl návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 11. 11. 2008, č. j. 12 C 6/2008-27.

Dovolání proti citovanému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolatelka v něm uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.; v dovolacím řízení nelze proto pro uvedený nedostatek pokračovat.

Dovolací soud již jen pro úplnost dodává, že uvedla-li dovolatelka, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení „zásadní“ otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nelze přehlédnout, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) vycházel při svém rozhodování z toho, že „důvodem návrhu na odklad vykonatelnosti byla skutečnost, že žalovaná podává žalobu na obnovu řízení“. Na řešení dovolatelkou formulované „zásadní“ otázky (založené na tvrzení, že návrh na odklad vykonatelnosti podala v souvislosti s žalobou pro zmatečnost podanou z důvodu podle § 229 odst. 3 o. s. ř.) tak napadené rozhodnutí zjevně nespočívá, resp. ani spočívat nemůže, neboť uplatnila-li dovolatelka ve skutečnosti v dovolání pouze vadu řízení, nenapadla (objektivně napadnout ani nemohla) právní otázku, na jejímž řešení by bylo napadené rozhodnutí založeno.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se končí řízení, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (viz usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. května 2015

Doc.JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru